Z pohádky do pohádky

Více než sto milionů výtisků. Tolik už se prodalo knih Clivea Staplese Lewise z jeho série Letopisy Narnie. Vznikala v letech 1948–1955 a vždycky byla úspěšná. Ale dnes, v době multiplexových velepláten, digitálních triků a rozmazaných hranic mezi virtuálním a skutečným světem se její filmové adaptace stávají prvotřídní mašinou na peníze: první epizoda s názvem Lev, čarodějnice a skříň vydělala za dva roky 740 milionů dolarů. Nicméně Letopisy Narnie jsou i něčím víc.

Do světa mýtů

„To by mě zajímalo, co se v těch školách vlastně učí,“ povzdechne si starý profesor na konci prvního dílu. Čtyři děti evakuované z bombardovaného Londýna prošly skrze starou skříň v jeho domě do světa mluvících zvířat, hvozdů a jasných hranic mezi dobrem a zlem. Narnie je snovým odrazem válčící Británie a každodenních úzkostí dětí oddělených od rodičů. Jde tam o pravdu, spravedlnost a vítězství. Ale také tu má své místo svět keltských i antických mýtů, síla imaginace a skrytá duchovní energie.

Děti i dospělí začali časem o Narnii mluvit, jako kdyby skutečně existovala. Její vládce, lev Aslan a stejně tak kentauři, skřítkové, všelijaká mluvící lesní havěť a děti, z nichž se stali králové, to všechno jako by přeskákalo z Lewisova vymyšleného světa do poválečné britské současnosti. Narnie je uzavřený systém, který se nedá rozumem pochopit. Je…