Úspěch má jméno Island

Ze dveří klubu Café Kultura vystupuje půvabná blondýna. Každý vlas drží na svém místě, nalíčení překrylo všechny nedokonalosti pleti. Od moře vane chladný vítr a noční teploty v časně jarním Reykjavíku, nejsevernějším hlavním městě světa, nesahají vysoko nad nulu. Otužilá Islanďanka však kráčí ven v blyštivých šatech s krátkou sukní, ramena hřeje jen lehká vestička.

Pod schody se křehce vypadající bytost zastaví, z lahve vysrkne poslední lok piva Viking Beer a plnou silou s ní třískne o zem. Před vchodem se rozletí hnědé střepy. Slečna však již kráčí k další zastávce na sobotní „okružní cestě“ (runtúr) nočním městem.

Díky divokým víkendovým nocím získal Reykjavík magickou přitažlivost mezi náctiletými Islanďany z celého ostrova a i mezi mladými cestovateli z celého světa. Turističtí průvodci ho popisují jako „nejžhavější hlavní město světa“, nebo dokonce jako celosvětové centrum toho, co znamená být „cool“(„World’s Capital of Cool“). Přehnaně básní o jedinečné klubové scéně a vytvářejí mýtus o tom, že skoro každý Islanďan je individualitou a tak trochu avantgardním umělcem.

V týdnu fádní Reykjavík získává aureolu nespoutaně žijící metropole severu. Místo ovčích hlav fast food, místo rybaření počítače.Hlavní třída Laugarvegur ožívá po půlnoci a běs vrcholí mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní,…