0:00
0:00
1. 1. 20082 minuty

Editorial

Do roku s osmičkou vstupuje Respekt s novým přírůstkem na stránkách kultury – seriálovým komiksem založeným na postavách ze známé trilogie Alois Nebel od spisovatele Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra 99, což je pseudonym zpěváka skupiny Priessnitz Jaromíra Švejdíka.

Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer Autor: Respekt

Pavel Reisenauer je laskavě nelítostný. Jeho kresba sice odkazuje na dva texty (komentář Erika Taberyho na str. 10 a článek Ondřeje Kundry na str. 16–18), ale jde dál až k Orwellově Farmě zvířat a jejímu smutnému závěru, kdy se prasata naučila chodit po dvou, prohlásila některá zvířata za rovnější než jiná a nakonec se navlékla do šatů pana Jonese. Někteří čeští politici (dosaďte si je do obrázku sami) si takovou kresbu nepochybně zaslouží, protože politiku jako „umění možného“ nám předvádějí občas opravdu nemožně. Bylo by však nerozumné od nich znechuceně odvrátit zrak, jejich vliv na naše životy je příliš velký. Proto jsme se pokusili nahlédnout do roku 2008 a prozkoumat, co se dá od nich čekat.

↓ INZERCE

Do roku s osmičkou vstupuje Respekt s novým přírůstkem na stránkách kultury – seriálovým komiksem založeným na postavách ze známé trilogie Alois Nebel od spisovatele Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra 99, což je pseudonym zpěváka skupiny Priessnitz Jaromíra Švejdíka. Příběh točící se kolem česko-německého železničáře Aloise Nebela a jeho přátel (stejných outsiderů a vyděděnců, jako je on) se odehrává na zapadlém sudetském nádraží v Jeseníkách. V osudech a názorech postav se proplétá minulost i současnost střední Evropy: po kolejích z tohoto nádraží se člověk může dostat svobodně až na druhý konec Evropy třeba do Lisabonu, ale vedou také do Osvětimi. Věřím, že i čtenáři, kteří se s tímto velkolepým literárním projektem setkávají poprvé, rychle objeví jeho kouzlo.

Změna letopočtu by sama o sobě neměla být důvodem pro velká slova – a už vůbec ne pro ten úděsný klobouček, který mi laskavě nelítostný Pavel Reisenauer nasadil na hlavu –, je to koneckonců jen číslo vyjadřující vysokou organizovanost lidstva posedlého symboly. Na druhé straně nabízí příležitost poděkovat vám, milí čtenáři, za vaši přízeň, která se v roce 2007 při přechodu Respektu na nový formát projevila výrazným nárůstem vašeho počtu. Velmi nás to těší a zavazuje nejen do roku 2008.

Vážené dámy a pánové,

příjemné novoroční čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026