Nadějné vystřízlivění Evropské unie
Federalisté truchlí, že Evropa promarnila šanci na větší integraci, ale to, co EU v tuto chvíli potřebuje především, je zchladit emoce.
Federalisté truchlí, že Evropa promarnila šanci na větší integraci, ale to, co EU v tuto chvíli potřebuje především, je zchladit emoce.
Výsledkem berlínského summitu EU je nahrazení projektu evropské ústavy tzv. „reformní smlouvou“. Ze zpravodajských relací by se mohlo zdát, že hlavními problémy ve vyjednávání byly německo-polský spor o hlasovací aritmetiku, francouzský požadavek na vypuštění zmínky o svobodné hospodářské soutěži a německá ochota odstranit z původní ústavy státní symboliku jako vlajku nebo hymnu. Úspěšná „bitva“ prezidenta Sarkozyho přitom velmi dobře ilustruje, jaká propast zeje mezi politickou rétorikou a faktickým fungováním Unie. Levicoví odpůrci evropské ústavy se jistě mohli cítit potěšeni, že z navrhované smlouvy zmizelo ustanovení prosazující volné tržní hospodářství, ale již jim nikdo neřekl, že to samé ustanovení zůstalo v protokolu, který má stejnou právní sílu jako text samotné smlouvy. Podobně i dvojčata vládnoucí Polsku mohou oslavovat vítězství, i když ve skutečnosti žádná další země jejich návrh na volební změny nepodpořila a na ústavou předkládaném hlasovacím systému „dvojí většiny“ se také v principu nic nezměnilo.
Nenarušená suverenita
Za fasádou mediálních cvičení se nicméně skrývají zásadní otázky pokračujícího přesunu pravomocí na unijní orgány, institucionální reformy Unie a mezí prohlubování evropské integrace. Nejdůležitější změna spočívá v tom, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
