Pod Tatrami pat nehrozí
Před sobotním hlasováním do slovenského parlamentu lze vsadit pouze na jedno: povolební pat, jaký nyní zažívá Česko, v Bratislavě rozhodně nehrozí. Ve všem ostatním jsou ale předpovědi velmi riskantní.
Před sobotním hlasováním do slovenského parlamentu lze vsadit pouze na jedno: povolební pat, jaký nyní zažívá Česko, v Bratislavě rozhodně nehrozí. Ve všem ostatním jsou ale předpovědi velmi riskantní.
Tématem jsou reformy
Vladimír Mečiar, jenž ze všech dosavadních voleb dělal drama, je dnes okrajovou postavou – jeho Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) pomalu, ale jistě upadá a už není reálné, že by mohlo nějak významně zamíchat karty. Ani členství v EU a NATO, které v 90. letech zejména kvůli Mečiarově působení nebylo vůbec samozřejmé, nepatří k tématům zajímajícím politické strany a občany. Skutečným tématem těchto voleb jsou reformy. Na rozdíl od některých okolních států – zejména Česka a Německa – ale nejde o reformy, které je třeba teprve prosadit, nýbrž o ty, které jsou už rozjeté.
V jaké atmosféře se volby konají? Dosavadní vláda Mikuláše Dzurindy (Slovenská demokratická a křesťanská unie, SDKÚ) změnila zemi k nepoznání: rovná daň, spoření na vlastní důchodové účty, protržní zdravotnická reforma, důsledný boj s mafiemi, změny ve školství… Za úspěch lze považovat skutečnost, že ač je na Slovensku stále ještě mnoho lidí, kterým se nežije dobře, reformy pohoršily jen velmi malým skupinám obyvatelstva. V makropohledu pak pomáhají všem, protože když hospodářství roste a prosperita se šíří (byť na východě pomalu), nakonec tím získají všichni.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
