Vzhůru na stromy
V Česku žije dvě stě stromolezců a mají pro nás dvě zprávy: špatnou a dobrou.
V Česku žije dvě stě stromolezců a mají pro nás dvě zprávy: špatnou a dobrou.
Po mohutných plzeňských stromech šplhají jako pavouci postavy připomínající gymnasty křížené s horolezci. Devatenáct mužů a čtyři ženy soutěží v disciplínách, které simulují situace, s nimiž se v praxi setkávají – práci v koruně stromu, záchranu zraněného, instalaci lana, šplhání na čas.
Alena Klimešová si udýchaně odhrnuje vlasy ze zpoceného čela. Právě sestoupila z koruny rozložitého javoru. Kolem boků jí chřastí karabiny, pilka, kroutí se metry barevných lan. Třiadvacetiletá drobná blondýnka je jednou ze dvou stovek Čechů, kteří se zabývají nezvyklou činností – stromolezením. Minulou středu v Plzni testovali svoji pružnost a rychlost na národním mistrovství. Byla to dobrá příležitost upozornit na svoji nezvyklou profesi, ale i na stav našich stromů.
Péči o stromy zákon neukládá
Stromolezectví vzniklo jako přidružená disciplína arboristiky, což je obor zabývající se stromy rostoucími mimo lesy. Stromolezci na ně šplhají, odřezávají uschlé větve, ošetřují „zranění“ kůry, umějí zpevnit korunu, která hrozí rozlomením, a podobně. Většina z těchto šplhavců jsou zahradníci, občas se této disciplíně věnují horolezci. Jako regulérní profese existuje stromolezectví v Evropě teprve odnedávna: od sedmdesátých let minulého století. V té době taky americký arborista Dick Alvarez v Missouri poprvé uspořádal soutěž ve stromolezení. Dnes…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
