Bůh v zemi paradoxů

„Další vítězství ve válce proti křesťanství,“ postěžoval si přednedávnem Bill O’Reilly, známý konzervativní televizní komentátor. Důvod? Zdánlivá malichernost: městská rada v Los Angeles se rozhodla odstranit ze svého znaku malý kříž, který připomíná založení města katolickými misionáři. Vynutila si to Americká asociace pro občanská práva (ACLU), a to s argumentem, že kvůli křížku se někteří obyvatelé mohou cítit ve městě nevítáni. Nikdo z nekřesťanů si sice nikdy na kříž nestěžoval, ostatně v kruhovém znaku zabírá jen asi 5 % plochy a je zcela zastíněn dominující postavou pohanské bohyně, ale radní v Los Angeles kapitulovali. Nechtěli dopadnout jako jejich kolegové v Colorado Springs, kteří z obdobných důvodů prohráli soudní proces kvůli vánočnímu stromku na náměstí – opět sice nikoho kromě ACLU neurážel, ale coby novodobý symbol křesťanských Vánoc musel pryč.

Modlitba? A jaká?

Amerika je možná zemí svobody, zemí blahobytu či zemí neomezených možností, ale také zemí paradoxů a zemí hluboce rozdělené společnosti. Většina Američanů jsou velmi konzervativní lidé. Do kostela jich chodí tolik, že se v neděli ráno můžete snadno dostat do dopravní zácpy. Prezidentská přísaha končí slovy „k tomu mi pomáhej Bůh“ a křesťanská témata lze sledovat na stovkách křesťanských rozhlasových i televizních stanic, jejichž styl je z pohledu zdrženlivého Evropana…