Volit jako Indové

Právě skončené indické parlamentní volby a zcela nečekané vítězství Sonii Gándhíové, původem Italky, připomněly problém, který je starý jako demokracie sama: Kdo všechno má dostat volební právo? Zakladatelé moderního indického státu to vzali zhurta a na rozdíl od západních demokracií umožnili volit rovnou všem dospělým z tehdy třísetmilionového kolosu. Řada kritiků varovala, že negramotné masy by neměly hned rozhodovat, jinak naletí prvnímu populistovi, který se před ně postaví. Gándhí, Néhrú a spol. si ale nedali říct – a dobře udělali, protože dnes jsou volby v Indii stejně důležité, stejně napínavé a stejně svobodné jako třeba ve Spojených státech nebo v Německu. Indie coby „největší demokracie světa“ tím může víc než Amerika či Evropa inspirovat elitu i běžné občany okolních asijských států. To ostatně potvrzuje i nečekané vítězství opozičního Indického národního kongresu.

Nynější volby rozhodli právě chudí a negramotní (mimochodem, poprvé v celostátním měřítku si Indie troufla sáhnout k čistě elektronickému hlasování bez použití papíru). Detailnější interpretace výsledku je zajímavá hlavně pro Indy samotné, v krátkosti ji lze shrnout takto: Porážka středopravé, nacionalistické vládní koalice znamená zřejmě hlas proti rychlé privatizaci a hrozícímu úbytku pracovních míst, proti náboženské nesnášenlivosti, proti malým investicím do státních škol a nemocnic, proti ignorování moru mezikastovní nesnášenlivosti. Budoucí vláda bude méně stabilní, s…