Ticho, něco tu klíčí

Mýlí se ten, kdo si myslí, že velká voda odplavila nevraživost mezi Rakouskem a Českem. Jako se rozsah škod ukáže až po navrácení řek do svých koryt, i vzájemné potíže se obnaží, až se rakouská vnitropolitická scéna otřepe z šoku z přírodní katastrofy. Důvod, proč v Rakousku v posledních týdnech takřka nejsou slyšet ožehavá slova Temelín nebo Benešovy dekrety, však není jen ve zdivočelých živlech, nýbrž i v mizérii, do níž se dostala Svobodná strana. Už dlouhé týdny se Svobodní sebeničivě hádají o to, kdo bude stát v jejich čele, zda vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová nebo Jörg Haider. Strana není akceschopná, její obávaná propagandistická mašinérie utichla. Lidovci kancléře Wolfganga Schüssela se proto šikovně chopili šance, kterou jim populistická odmlka nabízí. Ve vší tichosti navázali neformální kontakty s novou českou vládou. A hle, vztahy najednou fungují lépe než kdykoli jindy. Příčinou ale není jen umrtvenost Svobodných, nýbrž i odchod „českého Haidera“ Miloše Zemana ze scény. Všichni, dokonce i Svobodní, považují Špidlův kabinet za vstřícný a komunikativní. Ministerstvo zahraničí a kancléřství v dobrém úmyslu poukazují na pragmatickou orientaci nového českého vedení. Zdá se, že správně zafungovala i osobní chemie mezi špičkami obou exekutiv. Nemělo by se to podceňovat. Svým vytříbeným uměleckým vkusem známý kancléř Schüssel, jinak také milovník čaje, rozhodně lépe harmonuje se sucharským, spíše ironickým intelektuálem Špidlou než s hřmotným pijákem…