Ústava zvířat

Časy se mění k lepšímu. Jako první země zavedlo Německo 17. května ústavní ochranu zvířat. Právníci i politici mluví o revolučním kroku, samotná zvířata si budou muset na konkrétní činy ještě chvíli počkat, neboť v tuto chvíli nejde o konkrétní zákaz zemědělského nebo laboratorního týrání. Občané největšího státu Evropské unie se ale přinejmenším rozhodli zařídit život tak, aby nemusel být vykoupen trápením zvířat. V Bundestagu nešlo o ojedinělé hlasování. Agendu změny ústavy ve prospěch zvířat nastolili na začátku 90. let Zelení, po několika letech ji vzali za svou i sociální demokraté, liberálové a postkomunisté. Poprvé se rozhodovalo před osmi lety, podruhé před čtyřmi roky a potřetí předloni. Vždy chybělo jen několik hlasů křesťanských poslanců. Členové CDU/CSU obvykle argumentovali, že země už nejmodernější zákony na ochranu zvířat má - třeba slepice nesmějí být chovány v klecích - a že ústavní ochrana povede například k likvidaci německého lékařského výzkumu. Díky neúnavnému lobbování vlivného Německého svazu na ochranu zvířat se tedy letos podařilo poslance CDU a CSU přesvědčit. Spor byl vlastně o dvě slova v ústavě: k článku 20a, který už sedm let stanovuje jako zájem německého státu „ochranu přirozeného životního prostředí“ přibylo „a zvířat“. Z pohledu ochránců zvířat i taková formulace zkracuje cestu ke konkrétním změnám ve prospěch zotročených zvířat. Dosud se prosazují jen velmi pomalu pro odpor zemědělské nebo výzkumné lobby. S ústavní podporou v zádech by…