Tři glosy na okraj

Za kolik může člověk v Čechách vyžít? Názor vlády je jasný: životní minimum pro domácnost, kterou tvoří dva dospělí a kojenec, činí dnes 9210 korun. I Světová banka na to zdvořile namítá, že má-li tohle být „dno slušného života“, leží trochu vysoko. Její mezinárodně uznávaná hranice chudoby je dolar na den, tj. při dnešním kurzu 1025 měsíčně na osobu. Jenže i tohle dno je relativní. V úterní MF Dnes líčí Blanka Fuxová, matka holčičky známé po celé zemi jako Půlnoční bouře, jak hospodaří se svým druhem na kraji pošumavské vsi. „Naše výdaje dělají tak tisíc korun měsíčně. Je v tom nákup jídla, poplatky za elektřinu a telefon,“ říká. Klobouk dolů - malá Bouře vypadá z fotografií spokojená a dobře živená. Paní Fuxová bezelstně sděluje, že s druhem nechodí do práce, a přesto ze státní podpory dokonce něco našetří. Při vší okázalé netečnosti svérázného páru k okolnímu světu poněkud překvapuje, že si od něj nechává platit telefon a kino. Odsoudit je ale jako „nemakačenky“, jak to udělala v dopise jedna čtenářka MF Dnes, by bylo unáhlené: nemakačenkové nemívají z práce na statku tak namakanou postavu, jakou má na fotkách druh paní Fuxové. Pro ministra Špidlu je to ale rozhodně téma k zamyšlení.
•••
Po minulém týdnu víme najisto, že viceguvernéři centrální banky se rozcházejí v názoru, jak rychle přijmout euro. Luděk Niedermayer víc zdůrazňuje výhody samostatné měnové politiky ČNB, kdežto Oldřich Dědek se v úterním Právu vyslovil pro "včasnější…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















