Žebráci a drbny

Atmosféra letošního multimediálního technologického a uměleckého festivalu Transmediale.02, který proběhl v první polovině února v Berlíně, naznačovala znatelný posun ve vnímání role moderních technologií v lidském životě. Zjednodušené představy o světlých zítřcích, které technologický pokrok zajistí, či naopak temné skeptické vize a proroctví o zkáze tentokrát v Berlíně chyběly. Ta lepší část předváděných projektů s nimi sice ironicky koketovala, ale hlavním tématem přehlídek interaktivního umění, videa či uměleckého softwaru se stala oslava technologické dekadence.

Vagabund 386

Parodický duch takové dekadence nejlépe prezentuje dvojice projektů, které sice nezískaly žádné ocenění, ospravedlňují ovšem umělecké aspirace nových technologií. Hned u vchodu do budovy festivalu návštěvníky přivítalo protáhlé ječení slavných šlágrů jako „House of the Rising Sun“ nebo „Imagine“. Slavný ruský multimediální umělec Alexej Šulgin přetvořil vysloužilý počítač ve zpívajícího elektronického žebráka a nechal kolemjdoucí, aby mu házeli do krabice drobné. Jeho „Busking 386 DX“ tedy nevystupuje v obvyklé roli umělé inteligence, překonávající intelektuální a smyslovou omezenost lidí, ale jako ubohá elektronická bytost, která zrcadlí lidskou bídu a neštěstí. Jde o počítač generace 386, která už vesměs skončila ve starém šrotu, a Šulgin tak ironicky přehání tvrzení, že stupeň civilizovanosti záleží i na tom, jak společnost zachází s dosloužilými a starými…