0:00
0:00
Kultura3. 12. 20015 minut

Cesta kabaretu

Astronaut

Na návštěvníka právě uváděného snímku Moulin Rouge čeká místo očekávaného „filmu“ změť, která na první pohled připomíná výbuch v kostymérně. Divoký sled střihů, řízený australským režisérem Baze A. Luhrmannem, si tempem nezadá s mnoha „akčními bijáky“. Na plátně běží mix populárních symbolů, odkazů a šifer a divák může za jistých okolností s úspěchem pochybovat o jeho duchaplnosti. Přesto jsou ambice Moulin Rouge smělé. Film se na pozadí filmového muzikálu pokouší historicky reflektovat stále ještě běžící boom audiovizuálních médií.

Dvě tváře

↓ INZERCE

Nic neplatí doslova, ale zkusme tvrdit, že zatímco v 19. století se intelektuální proudy, občanská hnutí, ale i módní vlny zpravidla uskupovaly kolem literárních, výtvarných či uměnovědných kruhů, ve století předešlém se tak zhusta dělo i okolo hudebníků, směrů či klubů pop music. Proto jsou koneckonců John Lennon, Sting, Freddie Mercury nebo třeba David Bowie autory filmového libreta a jejich téměř zlidovělé melodie nesou základní kostru muzikálu. Přestože Moulin Rouge není a priori historickým filmem, jeho obsah je více historiografický, než by se mohlo zdát. Jde jen o to zkusit přečíst šifru, s jejíž pomocí do něj autoři zakódovali historické poselství uplynulé éry. Lze ho sledovat jako sentimentální příběh o tragické lásce dvou mladých lidí, jimž osud nepřeje, a rozdílné sociální postavení jim do cesty staví nepřekonatelnou bariéru. Je to ale také hudební příběh, tedy „muzikál“. Příběh začíná podobně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluciZobrazit články