Díky za vše špatné
„Irský problém“ Evropské unie se po summitu v Göteborgu dostal do patové situace. Odpověď na otázku, jak dál s ratifikací smlouvy z Nice, v Irsku patnáctka nenašla. Pouze si slíbila, že ji vyhledá do konce roku. Předseda Evropské komise Romano Prodi se poté v Dublinu nechal slyšet, že k přijetí až pěti zemí není kompromis z Francie nutný. Francouzi a spolu s nimi Němci okamžitě přešli do protiútoku a jednoznačně odmítli, že by rozšíření bylo možné, aniž by smlouva z Nice nevstoupila v platnost. Nejnovější mediální hvězda Evropy, irský premiér Bertie Ahern, mezitím prohlásil, že uspořádá nové referendum, ale až po volbách, které proběhnou příští rok. Pokud je ovšem vyhrají strany současné vládní koalice, jejichž popularita nepřetržitě klesá. Přesto je irské „ne“ smlouvě z Nice dobrá zpráva. Evropskou politickou elitu totiž pomůže vrátit do reálného světa občanů a jejich přání i obav, kterému se začala mílovými kroky vzdalovat.
Nevděční Irové? Proč ne
První reakce na výsledek referenda (54 procent proti smlouvě, 17 procent pro) byly takřka totožné. Jak to, že se občané země, která z bruselské kasy získala pětinásobek toho, co do ní dala, a dnes je i díky unijním dotacím nejrychleji rostoucí evropskou ekonomikou, postavili proti zájmům klubu? Vždyť 86 procent Irů tvrdí, že jejich stát z členství v EU profituje, oproti 46 procentům spokojených občanů v průměru Unie! Předně, k referendu se dostavila necelá třetina irských voličů, z nichž drtivou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
