Čas opožděných premiér
Když vloni pražský nakladatel Viktor Stoilov spustil svou edici FotoTorst, přihlásil se jejím pojetím jednoznačně k legendární odeonské řadě Umělecká fotografie. Tato dokonce i ve světovém kontextu průkopnická série vycházela v letech 1958–1991 a zastavila se na sedmačtyřicátém titulu. Dnes, po šestém svazku FotoTorstu, který představuje fotografa Jaroslava Rösslera, je zřejmé, že Stoilov k edici přistupuje s jasnou koncepcí. Na přelomu prvního desetiletí existence nakladatelství Torst se fotografická řada stává jedním z jeho edičních pilířů.
Dvě doby
I přes shodnou paperbackovou čtvercovou formu samozřejmě existují mezi zmíněnými řadami podstatné rozdíly. Odeonská Umělecká fotografie byla obrácena na domácí publikum a svoji pozornost dělila mezi světové a československé tvůrce (úvodním titulem byla monografie žijícího francouzského klasika humanistické fotografie Henriho Cartier-Bressona, již připravila tehdy začínající kunsthistorička Anna Fárová). Odeon, tenkrát ještě Státní nakladatelství krásné literatury a umění, sledoval dva cíle. Přes velmi krotce korodující železnou oponu se pokoušel propasírovat aspoň nějaké informace o nedávném i soudobém umění. V nemenší míře byla nově založená edice jakýmsi beranidlem pro osvícenější teoretiky a redaktory, kteří fotografii považovali za rovnocennou uměleckou disciplínu. Na konci padesátých let to zdaleka nebyla samozřejmá věc. Samozřejmostí tehdy nebyla (a to ani ve svobodných zemích) monografie…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
