0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace14. 5. 20008 minut

Jsme šovinisté povrchu

Neexistuje jiný život než na bázi fotosyntézy. To je ustálený pohled na svět, jakému se dodnes učí ve školách. Skutečnost je ale mnohem složitější. Nové formy života, které byly nalezeny v hlubinách oceánů nebo hloubkových vrtech, dokazují, že život může hojně existovat i tam, kde člověk stěží vydrží pár hodin. Americký vědec Thomas Gold uvádí v knize Hluboká horká biosféra (Springer-Verlag 1999), že neuvěřitelně bohatý život mohl vzniknout právě i v hloubkách bez přístupu vzduchu a světla.

Hluboká horká biosféra

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Gold ovšem ve vědeckém světě proslul četnými omyly: před přistáním Apolla na Měsíci upozorňoval, že povrch planety může být tak poddajný, že se do ní lunární modul úplně zaboří, a známá je i jeho chybná hypotéza, že průměrná hustota vesmíru zůstává stejná, i když se jeho rozměry zvětšují. Některé Goldovy teorie, například o náhlých výkyvech zemské osy v raných stadiích vývoje nebo o lidském uchu jako rezonátoru, který má elektrickou zpětnou vazbu, však byly po letech přijaty. Zatím posledním Goldovým velkým objevem (a možná omylem) je hypotéza o hluboké horké biosféře, podle níž mohl život vzniknout hluboko pod povrchem Země za teplot do 120–150 °C. Vyvinul se prý z organismů zpracovávajících hluboko uložené uhlovodíky a teprve postupně se propracovával k povrchu, kde se naučil fotosyntéze. Nejvíce bývá zpochybňován Goldův názor, že většina uhlovodíků, zejména ložisek ropy a plynu, je anorganického původu a pochází z jakési původní…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články