0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí19. 3. 20008 minut

Konec černého dobrmana

Není těžké si představit zděšení, které by ještě před nedávnem mohlo vyvolat absolutní vítězství pravicové Lidové strany ve španělských parlamentních volbách. Není si těžké představit ani komentáře, které by takovou událost interpretovaly téměř jako návrat starých časů diktatury generála Franka. Svým hlasem však 12. března španělští voliči stvrdili, že tomu tak není a že se španělská společnost dokázala úplně vyrovnat s přízraky vlastní minulosti. Období přechodu od frankismu k demokracii tak ve Španělsku definitivně skončilo.

Frankův strašák

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pro začátek základní fakta. Ve srovnání s volbami v roce 1996 získali letos lidovci (Partido Popular, PP) 44 % hlasů, celkem o půl milionu více, a absolutní většinu. Jejich hlavní sok a restaurátor španělské demokracie, socialisté (Partido Socialista Obrero Espaňol, PSOE), dostali jen 34 % hlasů, celkem o jeden a půl milionu méně (před čtyřmi lety zaostali o necelých 1,5 %). Ostatní alternativy nyní voliči vykázali jednoznačně na politickou periferii: asi nejvýznamnější z nich, strana Spojené levice (Izquierda Unida, IU, s dominancí tzv. eurokomunisty), získala pouhých 5 % hlasů. Překvapení z jednoznačného vítězství lidovců je tím větší, že se tak trochu očekávalo už před 4 lety. Tehdy se ale nekonalo navzdory tomu, že socialisté - po 14 letech strávených nepřetržitě u moci - byli namočeni hned do několika korupčních skandálů či usvědčeni z financování špinavé války proti ETA. Vyšetřování těchto případů…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články