Jistotu, nebo život

Těsně po minulých volbách do Poslanecké sněmovny si Miloš Zeman posteskl: „Kdyby nebylo senilně ješitné strany Důchodci za životní jistoty, tak by sociální demokraté volby vyhráli.“ Důchodci se tehdy do parlamentu sice nedostali, díky třem procentům hlasů však byli nejúspěšnější ze všech malých stran. Tehdejšího předsedu Josefa Koníčka vystřídal pár měsíců po volbách ambiciózní podplukovník ve výslužbě Eduard Kremlička. Dnes průzkumy dávají jeho straně naději na zisk šesti, či dokonce až jedenácti procent. Kremličkovi však pouhý vstup do parlamentu nestačí. „Rádi bychom byli i ve vládě. Chceme mít vliv na ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a pro místní rozvoj.“
Tajní odborníci
Sliby Důchodců za životní jistoty (DŽJ) jsou velkorysé. Chtějí občany ochránit před pěti sociálními zly: chudobou, nemocemi, nemožností uspokojivě bydlet, nezaměstnaností a nedostatkem vzdělání. Jak toho chce strana dosáhnout? Jednoduše: stačí prý, aby jedni nekradli a nebohatli, druzí pak nebudou muset žít v bídě. Dvoustránkový volební program DŽJ naznačuje, kde je chyba. Zbohatlíci se prý stali oporou státní moci, ovlivňují politiku ve svůj prospěch a okrádají stát o stovky miliard, které pak chybějí v sociálním rozpočtu. Proto je třeba dát státním úředníkům do rukou bič. „Požadujeme prokazovat původ majetku, vysokými tresty a konfiskací zamezit korupci, prověřit všechny privatizační projekty, zavést daň z přepychu,“ píše se v kapitole „Kde na to vzít?“. Před…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.



















