V Saddámových stopách

V Saddámových stopách

Sýrie ve Washingtonu jedná, ale doma zbrojí

Minulý týden začalo ve Washingtonu osmé kolo mírových jednání. Od jejich počátku v říjnu 1991 dosud nikdy neklesly naděje na postup tak nízko. Palestinci - na protest, že Izrael nespěchá splnit jejich maximalistické požadavky - vyslali jen čtyřčlennou delegaci. Libanonci nepřijeli vůbec, Syřané a Jordánci jsou sice v plném počtu, ale spíše proto, aby si udrželi „rozběh“, než v očekávání nějakého pokroku. Faktem je, že ještě nikdy se izraelská média nezabývala tak málo tím, co se ve Washingtonu děje - či spíše neděje. Předpokládá se pokrok až v příštím kole, kdy už bude fungovat nová americká administrativa a Clinton se ujme prezidentství.Klima pohybu vpřed a optimismu, vytvořené vizí premiéra Rabina, že musí být uzavřeny mírové smlouvy, které by Izraeli i jeho arabským sousedům umožnily hospodářský rozvoj, se pomalu vytrácí. Rabinův harmonogram, počítající nejpozději do dubna 1993 s plnou autonomií pro Palestince, se zdá alespoň momentálně neproveditelný, neboť Palestinci požadují okamžitě vlastní stát.

Rozkol mezi Palestinci

Podle mnohých izraelských analytiků je Rabin osobně vinen tím, že navozoval zcela nerealistické představy o možnostech brzkého míru. I když příští rok pravděpodobně přinese nějaký prozatímní modus vivendi s Palestinci a Jordánskem, šance na skutečný průlom, který by ukončil násilí na obsazených územích, je téměř nulová. Rabinovi kladou za vinu i to, že…