Přidělte mi byt
Problematika bydlení, bytové politiky a nájemného je oblast, kterou minulý režim znásilnil snad nejvíce. Reforma se jí zatím, bohužel, nedotkla. Nebude proto na škodu podívat se na souhrn těchto otázek podrobněji.
Problematika bydlení, bytové politiky a nájemného je oblast, kterou minulý režim znásilnil snad nejvíce. Reforma se jí zatím, bohužel, nedotkla. Nebude proto na škodu podívat se na souhrn těchto otázek podrobněji. Diskuse o nich bude totiž horkým tématem příštích týdnů a měsíců.
Cena bydlení. Co platíme?
Pojem cena bydlení se skládá ze tří částí: ceny nájemného, ceny bytu a ceny domu. Ve vyzrálé ekonomice by měly být tyto tři složky v jisté harmonii - součet cen bytů by se měl rovnat ceně domu. Součet nájmů za dobu životnosti domu by se měl pak rovnat investici na jeho vystavení plus zisk. Všechny tyto hodnoty jsou u nás stanoveny uměle, vyhláškami a na základě prapodivných nákladových výpočtů, o které naši „odborníci“ opírají své úvahy: sečtou se všechny náklady na výstavbu domu a z toho se vypočte se průměrná cena za byt - 300.000 Kčs. Jde přitom o umělý součet nepřesných čísel, které zahrnují neuvěřitelnou neproduktivnost našeho stavebnictví, včetně sekretářek a aparátů ohromných stavebních firem.
Stále platí vyhláška „O úhradě za užívání bytu“ z roku 1964. Cenové poměry se přitom i v centrálně řízené ekonomice (nehledě na inflaci) měnily. Jde tedy o to dostat umělé ceny do cen tržních. Nejobtížnější bude nepochybně výchozí krok. Nelze zřejmě udělat nic jiného, než se trhu co nejvíce přiblížit, a pak to teprve „spustit“.
Stejné byty za různé ceny
V Československu existují zhruba tři skupiny obyvatelstva, které bydlí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
