Gulag plný hnoje

„Současný člověk si začal v důsledku ekologické krize uvědomovat křehkost života kolem sebe. Cesta pokroku a hospodářského rozvoje byla mnohde postavena na utrpení zvířat. Vulgarizace některých poznatků biologie poskytla záminku k tomu, aby se člověk stal vůči jejich utrpení hluchým a slepým. Tak dokázal proměnit živočichy ve výrobní prostředky. Na cestě k pomyslnému blahobytu však zpředmětnil pán tvorstva i sám sebe, a tím omezil nejen své lidství, ale přímo se vykořenil z přírody. V klimatu vynucené lhostejnosti chovatelů a veřejnosti se živí tvorové proměnili ve věci sloužící pouze produkci potravin, surovin a zábavy. Tato zrůdná proměna byla i právně uzákoněna.“ (Důvodová zpráva k návrhu zákona na ochranu zvířat, autoři ing.A.Bajaja a MVDr.B.Kubát)

Kamera pomalu najíždí na řadu ustájených býků. Zvířata jsou olysalá, pokrytá koláči zaschlého bahna, sem tam postřehneme jizvu či otevřenou ránu na místě vypíchnutého oka. Zubožené kusy masa přešlapují v kalužích močůvky a nemají už ani sílu odhánět mračna much. Do záběru přichází muž v montérkách. Bere do ruky řetěz, který poutá zvíře ke žlabu, a vší silou ho vytrhává z býčí šíje. Ze zátylku nejdříve vytryskne hnis a hned po něm proud krve. Pětimetráková hmota bolestně ryčí. Muž do objektivu kamery vysvětluje, že ustájenému skotu je nutné čas od času převazovat řetězy, neboť v opačném případě jim brzy zarostou hluboko do tkáně.Střih, další obrázek. Zmlácený dobytek je svážen na jatka. Krvavé pruhy na hřbetech…