Radikální regulace trhu
Po více než roce hospodářských reforem máme stále centrálně řízenou ekonomiku. Vláda toho nejdříve mnoho naslibovala, ale velký počet nedávno přijatých zákonů nasvědčuje, že pod vlivem skutečných nebo smyšlených tlaků začala dělat kompromisy.
Po více než roce hospodářských reforem máme stále centrálně řízenou ekonomiku. Vláda toho nejdříve mnoho naslibovala, ale velký počet nedávno přijatých zákonů nasvědčuje, že pod vlivem skutečných nebo smyšlených tlaků začala dělat kompromisy. Některé přijaté zákony vytvářejí hospodářské mechanismy, které mají bohužel s trhem máloco společného. Vláda slibuje, že jejich použití bude pouze dočasné, ale nikdo neříká, jak dlouho tato dočasnost potrvá.Od 1.ledna příštího roku se má konečně uskutečnit proklamovaná liberalizace cen. Samotný zákon o liberalizaci cen je dobrý, ale dodatky tyto dobré myšlenky zneškodňují. Vlastně se vůbec nejedná o cenovou liberalizaci, ale spíš o novou formu cenové regulace. Vláda si vyhrazuje právo a hodlá nadále regulovat ceny tak, jak uzná za vhodné.
Federální ministerstvo financí (FMF) má pro regulaci cen k dispozici tři metody. První je úřední stanovení maximálních cen, nebo přímo určení cen, které může prodávající žádat. O tragických důsledcích určování cen se už poučily mnohé země, které toto opatření použily a po odstranění regulací musely zápasit s hyperinflací. Tato forma cenové regulace není nijak odlišná od metod předrevolučního režimu a není třeba rozebírat její protichůdnost s vytčeným cílem - tržním hospodářstvím.
Druhá metoda určuje způsob, jakým může být cena odvozena. Tímto se vláda přímo plete do ekonomického rozhodování podniků. Mimo jiné také určuje velikost podnikového zisku. Podniku je zakázáno účtovat do ceny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
