Útěk z nevolnictví

Obavy před brzkou invazí běženců ze Sovětského svazu se v posledních dnech objevily i v našem tisku. Jde o zprávy, podle nichž nás a další země východní Evropy záhy zaplaví milióny utečenců směřujících na Západ. K prosazení svých cílů prý nebudou váhat použít ani zbraně. Podobné zvěsti jsou bezesporu schopny vyvolat paniku a zášť vůči cizincům i v daleko méně rozjitřených společnostech, než je ta naše.

K současné situaci nám tiskový tajemník velvyslanectví SSSR v ČSFR Alexandr I.Udalcov sdělil: Dosud nebyl schválen zákon, který by cesty sovětských občanů do zahraničí a možnosti jejich vystěhování reguloval. Diskuse o tomto zákonu v Nejvyšším sovětu stále probíhají a při obrovském množství aktuálních problémů se dá sotva předpokládat, že tato otázka bude v nejbližších dnech řešena. Je-li tedy jako termín exodu určen 1.leden 1991, jde o datum nejspíše stejně mýtické, jako byl svého času 1.listopad 1990.

Regulace počtu vystěhovalců (či běženců, chcete-li) má též stránku ryze technickou. Jak víme, po desetiletí neměli sovětští občané právo osobní držby vlastního pasu. Vyhotovené pasy prověřených osob byly skladovány v pasových odděleních, naprostá většina obyvatel žádné pasy neměla. Jejich výroba a především distribuce si vyžádá nejen obrovské finanční náklady (některé prameny hovoří až o 1 miliardě rublů), ale bude i časově náročná - půjde řádově o několik let. Další formou regulace přílivu vystěhovalců je ekonomický limit - určitá výše finančních prostředků,…