S Vlastimilem Ježkem nejen o knihách

Vlastimil Ježek

:10brogeDobrý den,
nešlo by v Praze najít pro knihovnu pozemek, který nepatří Městu Praze, ale třeba státu, abyste nemusel jednat s těmi gaunery z magistrátu? Jinak, nápad pana Knížáka bych upravil tak, že bych PaKul zboural a místo toho umístil chobotničku. To by byla bomba :-)
Přeji mnoho trpělivosti a držím palce.
Petr09:55Vlastimil JežekDíky za podporu. Nová budova Národní knihovny místo Paláce kultury by bylo řešení zajímavé a symbolické, ale hodně drahé. To ostatně platí i pro případnou přestavbu - jen oddlužení společnosti, která Palác vlastní, by přišlo na cca 1,5 mld Kč. Samotná přestavba by pravděpodobně nebyla levnější než stavba budovy nové, přitom s nesporně horším výsledkem - vždy je z hlediska následného provozu (včetně provozních nákladů)výhodnější postavit knihovnu jako knihovnu projektovanou, než zásadním způsobem měnit dispozice budovy jiné (např. naše požadavky na statiku jsou řádově vyšší). Palác kultury je řešením lepším než žádným, ale horším než Kaplického návrh.:25ToshiDobry den, pane rediteli. Pracuji v mediich a vim, že ti, kdo v mediich rozhoduji o dlouhodobe strategii, rikaji, ze soucasna studentska generace pouziva klasicka papirova media jenom z donuceni, kdyz jim to naridi nekdo z nasi „off-line“ generace.
Je zrejme, ze tenhle trend je k nezastaveni, a jakmile dnesni mladi zacnou sami ucit a vest katedry, bude „off-line“ cast akademickeho sveta uz jenom nefunkcnim muzeem (uz tomu tak je v prirodnich a technickych vedach).
Rad bych se proto zeptal, jestli jste se o stavbe knihovny rozhodli na zaklade analyzy potreb vasich budoucich zakazniku. Obavam se, ze investice do drahe budovy na drahem pozemku bude investici do minulosti, a jsem presvedcen ze by bylo efektivnejsi investovat do rychle digitalizace vasich soucasnych i budoucich fondu, do rychle on-line dostupnosti vasich fondu (nikoli jen katalogu). Pokud investice do budov, tak pouze do nezbytnych velkych levnych depozitaru nekde na pristupnem venkove.
Chapu ze vize on-line univerzitni knihovny muze byt problematizova problemy s autorskymi pravy na on-line pristupy, ale kdo jiny nez univerzitni/statni knihovny by mel lobovat za potrebne legislativni zmeny. Bylo by to zasluznejsi nez lobovat za vystavbu budovy, jejiz potrebnost v dlouhodobem horizontu je prinejmensim diskutabilni, jakkoli jde o budovu odvaznou a krasnou.10:02Vlastimil JežekNárodní knihovna ČR sice de facto plní také roli univerzitní knihovny, její základní funkce jsou ale odlišné, srovnatelné pouze s jinými národními knihovnami ve světě. I kdyby digitálně šířené informace zcela vytlačily tištěná média (čemuž nevěřím a ani vývoj v USA tomu nijak nenasvědčuje), papírové knihovní dokumenty patří k národnímu (z velké části i světovému) kulturnímu dědictví, které je třeba ochraňovat a zpřístupňovat.
V posledních deseti letech v Česku sice klesají náklady tištěných knih, titulů ale neubývá, spíše naopak. Každý rok nám tak jen z povinných výtisků přibude zhruba 100 000 nových knihovních dokumentů.
Budova nijak předimenzovaná není - většina skladovacích prostorů je umístěna pod zemí s rezervou na příštích padesát let. Pokud by nových dokumentů začalo ubývat, rezervní prostor pak vydrží o něco déle, případně jej mohou využít i další instituce zabývající se obdobnou činností. Počet míst ve studovnách zcela odpovídá budovám jiných národních knihoven postavených v posledních deseti letech - a prázdnotou rozhodně nezejí.
Digitalizace je samozřejmě jednou z důležitých metod ochrany a zpřístupňování papírových dokumentů a Národní knihovna ČR patří v této oblasti ke světové špičce. V roce 2005 jsme jako první na světě získali prestižní cenu UNESCO JIKJI (Paměť světa), kolega Adolf Knoll je jediným Čechem (a jedním ze tří evropských národních knihovníků) v úzké expertní skupině pro digitalizaci při Evropské komisi. Od konce mimnulého roku vedeme evropský projekt ENRICH, který na základech digitální brány pro vstup do světa starých tisků a rukopisů - Manuscriptoria (www.manuscriptorium.com), vybudovaný Národní knihovnou ČR a společností AiP Beroun, staví evropskou digitální knihovnu rukopisů a starých tisků. Digitalizujeme staré noviny a časopisy (Kramerius), ohrožené rozpadem kyselého papíru… Potíž je ale v tom, že na vlastní digitalizaci získáváme velmi málo peněz. Přitom technologicky i finančně náročná je i ochrana digitálních dat. Doufám proto, že velmi rychle dotáhneme do vítězného konce projekt Národní digitální knihovny, na kterou chceme z 85 % získat finance ze strukturálních fondů.:21Jana MachováKdyz srovnam digitalizacni aktivity Slovenske narodni knihovny a ceske NK pro nejblizsi 3 roky, tak (predevsim v objemu prostredku) mi vychazi obrovsky rozdil. Co s tim hodlate udelat (mysleno co vice nez konstatovani ze v Cechach neni politicka vule)?10:21Vlastimil JežekNa Slovensku je digitalizace politickou prioritou. Ze strukturálních fondů EU získali 200 mil. Euro, mají jasnou koncepci - do konce roku 2013 zpřístupnit celé národní kulturní dědictví (knihovny, muzea, galerie).
Náš projekt Národní digitální knihovny (600 mil. Kč) by spolu s dalšími měla v nejbližších dnech projednávat vláda.:22GeneHawkinsDobrý den.
Jste si vědom toho, že současná komedie se stavbou knihovny je v největší míře zaviněna Vámi, ať už se vymlouváte jakkoli?
Rozhodl jste se postavit si pomník za státní peníze a inicioval, nebo přinejmenším dopustil, zásadní porušení soutěžních podmínek. V boji za vlastní nesmrtelnost zneužíváte polopravdy, skrýváte se za vyjádření jiných, zbaběle nepřipouštíte vlastní zodpovědnost za krach projektu.
Upřímně doufám, že tato budova na Letné nebude. Nikoli z důvodu toho, jestli je to „blob“ nebo „vesmírný smrk“, ale z důvodu toho, že budova bude nesmyslně a zbytečně drahá. Pokud si takovou budovu, jako je třeba Tančící dům, postaví soukromý investor, je to jeho věc. Ale státní úředník, jako jste vy, by měl za hospodárnost svých počinů nést právní odpovědnost.
Ruku na srdce, asi byste rád v té nové budově měl takovou malou destičku, že?10:28Vlastimil JežekDestičku? Snad pomník v životní velikosti, ne? :) Nezlobte se, ale takhle neuvažuju.
Zkuste si prosím přečíst sumář událostí spojených s přípravou stavby nové budovy Národní knihovny (http://www.nkp.cz/files/oko_nad_prahou_web.pdf), snad pak alespoň částečně změníte názor.
Budova nesmyslně drahá není a ačkoli nestojí, stačila už získat prestižní cenu na loňské britské Summer Show, v konkurenci světové architektonické elity. S respektem a obdivem o ní diskutují kolegové po celém světě. Dokonce i současný návrh se dá zmenšit tak, abychom se vešli do oněch dvou miliard Kč, stát by ale neušetřil nic, naopak: součástí dnešního projektu je umístění hlavního depozitáře a studovny Parlamentní knihovny. Pokud ji vyškrtneme (není organizační součástí NK), stát bude muset vynaložit mnohem více peněz na jinou budovu (stavbu či rekonstrukci), protože prostorová situace Parlamentní knihovny je stejně svízelná (časově dokonce svízelnější) jako naše. Konzervační fondy můžeme ponechat v Hostivaři, tím ale trvale zvýšíme provozní náklady NK (se třetí budovou původní záměry nepočítají). Můžeme škrtnout i veškeré provozy typu literární kavárny - ke škodě uživatelů, proti současným trendům a opět za cenu zvýšených provozních nákladů státu - tyto části jsou obvykle provozovány nájemci a příjmy z nájmů logicky snižují přímé státní dotace.
Po nesmrtelnosti netoužím, nesmysluplně ale pracovat nechci.
Soutěž dozorovala Světová unie architektů, která podle pravidel, na která se odvoláváte, má jako jedina právo řešit stížnosti. A jasně rozhodla: soutěž byla uzavřena, rozhodnutí poroty platí.
Další část otázky je spíše komentářem, který dokazuje, že fakta buď neznáte nebo je ignorujete. Škoda.:07Jan DobrotaDobrý den,
nezdá se vám, že česká společnost není příliš ochotná věnovat své finační prostředky na kulturu?10:44Vlastimil JežekNezdá se mi, že to platí o české společnosti jako celku. O velké části politické reprezentace bohužel stoprocentně. Přitom vzdělání a kultura jsou - o tom jsem přesvědčen - naší budoucností.:56JiriMyslite, ze se nekdy narodni knihovna z Klementina odstehuje? Bude to do roku 2020?10:45Vlastimil JežekUrčitě ne. Opustit Klementinum jsme nikdy nenavrhovali. Pokud jde o rok 2020, nabízím dvě možné mezní varianty:
Varianta optimistická: Pět let předtím byla otevřena nová budova Národní knihovny v Praze na Letné pro novodobé fondy a služby. V roce 2020 tak bylo možné zcela dokončit revitalizaci Klementina. Do rekonstruovaných prostor se postupně přestěhovaly Historické fondy a služby, Slovanská knihovna, Knihovnický institut a další útvary Národní knihovny. Na základě Smlouvy o spolupráci mezi NK ČR a UK z roku 2008 se na provozu rekonstruovaného Klementina podílí také univerzitní pracoviště, zejména Filozofická fakulta. Někdejší Hala služeb a Všeobecná studovna se proměnily v přednáškové sály užívané Národní knihovnou i fakultami UK, bezmála 4 000 m2 ve čtvrtém patře využívají k výuce i vědecké práci některé katedry FF UK. Obavy z komercionalizace areálu se nepotvrdily. Barokní prohlídková trasa z roku 2002 (knihovní sál, Zrcadlová kaple, Astronomická věž) byla rozšířena pouze o historické sály astronomický a matematický s expozicí dokládající pěstování vzdělanosti a vědy v Klementinu. Spojovací chodby nabízejí částečně stálou a zčásti měnící se expozici o dějinách psaného slova a vědy, připravovanou společně Národní knihovnou ČR a fakultami Karlovy Univerzity. Hotel v Klementinu nevznikl (ani nebyl v plánu), bylo opraveno pouze pět inspekčních pokojů pro ubytování zahraničních hostů NK, jejichž instituce recipročně poskytují stejnou službu ve svých zemích (počet pokojů tak zůstal pod kapacitou obdobného zařízení v Karolinu). Parková úprava klementinských nádvoří umocnila oázu klidu a prostoru pro celkové usebrání…
Varianta pesimistická: Místo nové budovy Národní knihovny byl před pěti lety narychlo dostavěn další depozitář v pražské Hostivaři. Stále větší množství knihovních dokumentů je tak denně převáženo auty do Klementina, kde Národní knihovna i nadále poskytuje veškeré služby. Díky zvýšenému počtu studentů na místa ve studovnách vznikají pořadníky, na objednané tituly se čeká až dva dny. Smlouva mezi NK a UK z roku 2008 zůstala z velké části nenaplněna, všechny prostory využívá provoz Národní knihovny. Nepodařilo se odstranit ani všechna pracoviště, jejichž „komfort“ je v rozporu s BOZP…:56Miroslav ŠutaDobrý den, pane Ježku, napadlo Vás před vypsání soutěže na projekt nové budovy Národní knihovny, jakou vlnu lidské hlouposti, malosti a nenávisti vyvolá? Jak ji snašíte a co Vám ji pomáhá snášet?10:48Vlastimil JežekNe. Dokonce jsem se dlouho radoval: z původně vstřícného postoje představitelů hlavního města Prahy, skvělých lidí v porotě, účasti Světové unie architektů… Radost už nemám, ale protože věřím, že tento projekt je výjimečný a Národní knihovna nové prostory naléhavě potřebuje, nevzdávám se. Bez kolegyň a kolegů z Národní knihovny (zejména Bohdany Stoklasové, experta světového kalibru), Parlamentní knihovny (pana ředitele Sosny), a spousty skvělých lidí, kteří neváhají pomoci byť třeba „jen“ dobrým slovem, by to ale určitě nešlo.:33Miroslav ŠutaJak vidíte Vy osobně budoucnost knih a knohoven v měnícím se světě?10:52Vlastimil JežekTo je titulek pro nejméně celodenní seminář, zkusím odpovědět alespoň stručně: knihovny se nepochybně výrazně mění. Z uzavřených institucí v otevřené, nabízející řadu doprovodných (nekomerčních) programů, které vycházejí vstříc aktuálním potřebám lidí v „obsluhovaném“ prostoru. Přibývá služeb spojených s digitalizací, včetné vzdálených přístupů do databází (pokud to umožňují licence a autorský zákon). Ve světě informací budou ceněny i rešeršní a jimpodobné služby. Knihovny víc a více nabízejí alternativní využití volného času - pro ty z nás, kteří jej nechtějí trávit v mega centrech nákupů a zábavy, hodně se věnují dětem (Noc s Andersenem). Zájemcům o toto téma doporučuji sborníky z každoroční konference Knihovny současnosti, pořádané na Seči. Jsem si skoro jist, že je najdete v každé větší čské knihovně. Pokud ne, zkuste využít systém Meziknihovní výpůjční služby.:04nami62Není mi jasné, proč musí magistrát s naplněním svého usnesení týkajícího se pozemků pro novostavbu NK čekat na rozhodnutí Bruselu a/nebo na rozhodnutí MK o úplném financování stavby. Jedná s o zástupné důvody a další protahování, nebo jsou zde nějaké věcné podmínky obsažené přímo v usnesení nebo případných dodatcích?11:01Vlastimil JežekTaké tomu nerozumím. Naplnění více než dva roky starého usnesení totiž konec konců vůbec s výslednou podobou budovy nesouvisí, ostatně posuďte sami: dne 30. 3. 2006 přijalo zastupitelstvo hlavního města Prahy 62 hlasy z 63 přítomných (pod číslem 36/33) usnesení k návrhu úplatného převodu pozemků parc. č. 2172/1 – 6 a 2202/1 o výměře 11 926 m2, vše v k.ú. Holešovice, za kupní cenu 31.516.550,– Kč státní příspěvkové organizaci Národní knihovna ČR … za účelem umístění nové budovy Národní knihovny, a to za těchto podmínek:
• společného postupu a koordinace činností při výstavbě městského okruhu a NK s tím, že postup s harmonogram prací na městském okruhu nebude negativně ovlivněn realizací stavby Národní knihovny (k čemuž se NK zavázala);
• spolupráce NK ČR s HMP a jejími příslušnými institucemi od zahájení územně plánovací přípravy (k čemuž se NK zavázala);
• vyřešení stávajících zařízení MHD v této lokalitě - tramvajová smyčka - mimochodem není v územním plánu (bylo navrženo několik variantních řešení);
• uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní s tím, že kupní smlouva bude uzavřena až po předložení pravomocného stavebního povolení na stavbu nové budovy NK a doložení financování této stavby. Pokud pravomocné stavební povolení a doložení financování stavby nebude předloženo do 31. 12. 2008, pak právní vztahy založené smlouvou o smlouvě budoucí kupní zaniknou (smlouva o smlouvě budoucí kupní existuje, ale nebyla do dnešního dne hl. městem Prahou podepsána).Přitom podporu nové budovy Národní knihovny na Letné má ve svém programu nejen současné vedení pražské radnice, ale dokonce i pražská ODS.:15AnyPan primátor se opakovaně zmiňuje (naposledy právě v Respektu) o tom, že jeho stanovisko k vítěznému návrhu novostavby je od počátku konzistentní a že je sdělil členům jury. Z oficiálního zápisu z jednání jury vystaveného na stránkách NK však vyplývá, že se ani jednoho jednání osobně nezúčastnil. Prosím o vysvětlení tohoto rozporu.11:05Vlastimil JežekPavel Bém se s částí poroty poměrně neformálně setkal, nikoli ovšem v průběhu řádných zasedání. Ačkoli byl porotcem (se svým souhlasem) jmenován, na práci v porotě čas nenašel. Praha přesto „svého“ porotce měla - za Pavla Béma rozhodoval původně náhradní porotce Jan Kněžínek. Hlasoval tak, jako ostatní členové poroty: pro vítězný návrh.:14TianaPane řediteli, měla bych několik otázek:1) Ateliéry, které se v soutěži umístily na prvních místech byly oceněny finanční odměnou. Jedním z těchto ateliérů je i ateliér HŠH, který inicioval stížnosti na údajnou neregulérnost soutěže. Logické by vzhledem k jeho postoji bylo, aby výhru (v jejich případě 70 tisíc EUR) neakceptoval (protože její přijetí je faktické potvrzení souhlasu s výsledkem soutěže). Přijal ateliér HŠH výhru nebo tuto odmítl?2) Byly po prvním kole soutěže všechny ateliéry informovány o tom, že se podmínka umístit jádro konzervačních fondů nad zem, vypouští?3) Celý „Bémův“ problém s knihovnou se na podzim točil kolem pozemku. Jak je možné, že výstupy z magistrátních komisí tuto otázku neřeší?4) Otázka ohledně digitalizace: Jaké jsou zkušenosti světových knihoven s digitálními zálohami tisků? Jsou tyto zálohy bezpečnější než tradiční papírové verze?5) Poslední otázka: Využívá někdo z následujících osob služeb Národní knihovny? Prof. Kotalík, čestný profesor Knížák, čestný profesor Václav Klaus?11:24Vlastimil Ježek1) Ateliér HŠH cenu za třetí místo přijal.
2) Ano.
3) Spory kolem pozemku jsou opravdu vypečenou taškařicí. Národní knihovna původně požádala město o stavební pozemky tak, jak je uvádí platný územní plán. V průběhu příprav na soutěž navrhli urbanisté z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (tuším, že to byl arch. Králíček, jeden z pozdějších hybatelů odporu proti vítěznému projektu) úpravu hranic pozemku, z řady rozumných důvodů: posunutí od třídy Milady Horákové a tunelu Blanka, vyřešení letitého rozporu mezi územním plánem a realitou (asfaltový pás na jižní hranici pozemku, podle územního plánu zeleň), přesunutí komunikace z východní hranice pozemku na západní… Souhlasili jsme s podmínkou, že ÚRM sám zpracuje návrh změny územního plánu a předloží jej k projednání, což se ostatně stalo. Ještě v lednu 2007 schválila Rada hl. města Prahy změnu územního plánu pod názvem Národní knihovna, předloženou Útvarem rozvoje města, ještě předtím nám ÚRM dal do regulačních podmínek pro soutěž parcelní čísla pozemků, reflektující onu - znovu podotýkám rozumnou - změnu. Poté, co Rada změnu územního plánu schválila, se údajně ukázalo, že schválila něco, co náleží pouze zastupitelstvu. V programu dubnové schůze dokonce tato změna územního plánu byla uvedena, ale předložena ani projednána nakonec nebyla.
Ani ve snu mne nenapadlo, že se později někteří představitelé Prahy pokusí udělat z pozemků aféru - ze změny, kterou Praha sama iniciovala.
Navíc: pokud představitelé Prahy opět změnili názor a trvají na pozemcích podle platného územního plánu (platí do roku 2010), jsme schopni vítězný návrh realizovat i na nich, i když půjde pravděpodobně o řešení horší.
4) Určitě nikoli. Rozdíl mezi náročností ochrany papírových a digitálních dokumetů je zhruba stejná, jako bezpečné uložení nedopalku z cigarety a cigaretového kouře. Přesto musíme dělat obé - už třeba jen proto, že nemalá část kulturního dědictví je vytvářena pouze v digitální podobě.
5) Ne, nikdo z nich není aktivním uživatelem služeb Národní knihovny.:06Jiří ČernickýVážený p. Ježek. Jakou roli podle Vás hraje v kauze nové národní knihovny p. prezident Klaus a ředitel NG M.Knížák?Jiří Černický11:27Vlastimil JežekNegativní, alespoň pokud jde o realizaci vítězného návrhu na místě, pro které byl projektován.:51VíchPane Ježek, nemůže za ty obstrukce s blobem vaše Děkujeme odejděte? Mám dojem, že vám to prezident s chutí vrací a že všechny diskuze o umístění a architektuře jsou jen zástupná témata.11:28Vlastimil JežekPevně doufám, že tak malí nejsme.:42Tatiana DackováPane řediteli, mám jedinou otázku. Vaši kritikové (včetně Pavla Béma) často hovoří o tom, že můžete za „zpackanou“ a neregulérní soutěž. Odhlédněme nyní od toho, že se taková soutěž konala v ČR poprvé, a že UIA nesdílí názor o tom, že byla zpackaná. Mě by zajímalo, jak se k výsledkům soutěže postavili ti ocenění, kteří si stěžovali na její neregulérnost. Každé oceněné míst bylo dotováno finanční odměnou - výhrou. Jestliže byla soutěž neregulérní, předpokládám, že si hlavní stěžující (HŠH a pod.) své ceny nepřevzali (jejich převzetím totiž vyjadřují souhlas s výsledkem soutěže). Je to tak?11:29Vlastimil JežekCeny za umístění si převzali všichni, kteří na ně měli nárok. Výsledky soutěže UIA opakovaně potvrdila a pokud přesto kdokoli mluví veřejně o „zpackané a neregulérní soutěži“, vědomě lže.:37Jaroslav StastnyŘíká se, že potíže s pozemkem (tedy že soutěž byla vyhlášena na pozemky upravené oproti původnímu úz. plánu) vznikly v důsledku „magistrátního bordelu“ v souvislosti s projektem tunelu Blanka. Je to pravda?V pořadu ČT Politické spektrum z 26.4.2008 pan primátor opakovaně bagatelizuje miliardové částky, které budou z veřejných prostředků vynaloženy na jeho projekt Prahy olympijské („…zjistíme, že se jedná zhruba o částku tří miliard investic z veřejných zdrojů ročně. Já se ptám: Co to je za peníze? Nezlobte se na mě…“ Nerozporuje sám sebe, když těmi samými ústy lamentuje nad údajně extrémně vysokou cenu za knihovnu? Jedná se skutečně o „pět miliard na Kaplického pomníček“ anebo odhadovaná cena obsahuje položky, které by musely být obsaženy ve všech projektech NK bez rozdílu z jednoduchého důvodu: knihovna má určité funkce a jejich zajištění a naplnění zkrátka a dobře něco stojí?11:32Vlastimil JežekNa to existuje jednoduchá odpověď: na to, co politici chtějí, se peníze najdou. Přitom to ale nejsou jejich peníze, rozhodují o nich proto, že ve volbách dostali důvěru. Záleží jen na nás, zda postoj ke kultuře (a vzdělání) budeme považovat za důležité vodítko nebo ne.