Trumpův plán ukázal, kdo má na Blízkém východě skutečnou moc

Donalda Trumpa často označují za „transakčního prezidenta“, a toto trefné označení minulý týden úspěšně potvrdil. Příměří vyjednané mezi Izraelem a Hamásem je taková transakce, a to navíc hodně komplikovaná. Je potřeba zdůrazňovat, že jde jen o první fázi. Ta může ztroskotat nebo se zaseknout, kdyby jedna ze stran porušila své závazky. Ale i tento počátek je slibný, je to šance na ukončení násilných hrůz v Gaze a stojí za to se pokusit ji využít. Ukazuje pět důležitých faktů o současném Blízkém východě.

Zaprvé, Izrael může diktovat z pozice síly. Jak v mém pořadu na CNN poznamenal republikánský analytik Dan Senor, celá dohoda je izraelský plán, nebo alespoň americký plán, s nímž se Izrael dokáže smířit. Izrael má reálnou moc a ta v posledních dvou letech ještě vzrostla: porazil či zneškodnil celou řadu svých nepřátel za hranicemi. Bez jeho souhlasu se nestane nic. Pokud skutečně chcete, aby Izraelci přestali střílet, musíte přijít s něčím, co je pro ně alespoň trochu přijatelné.

Vzestup Izraele je tak dramatický, že Katar i Saúdská Arábie začaly tuto sílu opatrně vyvažovat – Dauhá žádá o vojenské záruky od Washingtonu a Rijád podepsal obrannou smlouvu s Pákistánem vyzbrojeným jadernými bombami.