Chceme to mít potvrzené, reagují politici na Turkův šokující Facebook. Dá se to? A co může dělat Babiš?

Když se předminulou sobotu vyhlašovaly výsledky voleb a ANO drtilo své konkurenty, Andrej Babiš zopakoval přání, že by chtěl, aby jeho strana vládla sama v pohodlném jednobarevném složení. To se kvůli vládním ambicím jeho partnerských Motoristů a SPD zřejmě nepovede, Babiš si ale možná ani v nejdivočejším snu neuměl představit, jak bolavý zážitek skládání vlády hned od začátku bude. Po týdnu stojí šéf ANO před dilematem, co udělat s jedním z klíčových lidí svého budoucího kabinetu, který si za sebou zřejmě táhne minulost jen těžko slučitelnou s výkonem ministra zahraničí či jakékoli vládní funkce v normální demokratické zemi.

To je decentní popis toho, co se teď děje Filipu Turkovi. Deník N zveřejnil deset let staré ukázky z jeho účtu na Facebooku, které svojí rasistickou xenofobní tupostí a nenávistí vyvolávají žaludeční nevolnost. Přitom ze všech těch hlášek o „negrovi Obamovi“ či štědrém Adolfu Hitlerovi nic nepřekoná jeho radost nad málem úspěšným pokusem o upálení čtyřleté romské holčičky v roce 2010.

Turek se brání, že deníkem citované posty nepsal, pak zase připouští, že něco psal, ale jako mladý a hloupý a od té doby že zestárl a je moudřejší. Z celé věci plus z Turkova hajlování, lhaní, šokující bezcitnosti, posílání do plynu, poznámek o věšení politických soupeřů na pouliční lampy apod. je však minimálně zřejmé to, že současný kandidát na post šéfa české diplomacie je velmi temná postava táhnoucí si z minulosti za sebou činy, které prostě ve slušných státech lidi vylučují z angažmá ve funkcích výkonné moci. Už jen proto, že nikdo nemůže vědět, co všechno ještě o nich vyjde na povrch.