První kvantový počítač v Česku je branou do světa, kde jsou kočky živé i mrtvé zároveň

Na první pohled je to běžná zasedačka, stiskem tlačítka se však vysune roleta a prosklená stěna odkryje impozantní výhled: v jeho středu se vznáší šedý válec zavěšený v robustní konstrukci – první kvantový počítač v Česku označovaný VLQ a hovorově nazývaný „vlk“. Stroj, který postavila finská firma IQM, září novotou; do provozu byl uveden letos v září.

Na spodním konci je ukryt jediný kvantový čip menší než nehet malíčku a chlazený na teplotu nižší, než má mezihvězdný prostor. Právě v něm probíhají výpočty založené na podivných jevech mikrosvěta: na superpozici stavů a kvantovém provázání – řeč je o proslulých „Schrödingerových kočkách“, které mohou být „živé a mrtvé“ zároveň. V tomto intuitivně nepochopitelném stavu umí coby sehraný orchestr provádět výpočty, na něž v budoucnu – až se technologie zdokonalí – nebudou stačit ani ty nejvýkonnější superpočítače.

Ty tu ostatně mají také; jsme v IT4Innovations, národním superpočítačovém centru při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Další prosklená stěna nabízí pohled na superpočítač Karolina připomínající velín kosmické lodi. Jeho výpočetní síle by se nevyrovnalo ani sto tisíc moderních notebooků a propojení s „vlkem“ umožňuje kombinovat klasické a kvantové výpočty.

„Kvantové počítače nejsou inovace, je to technologický skok; nikoli od parní lokomotivy k dieselové, ale rovnou k raketě, něčemu, co umožňuje let do jiných sfér. Časem umožní řešit problémy, které klasické počítače nikdy vyřešit nedokážou,“ říká matematik Marek Lampart, který v IT4Innovations vede Laboratoř kvantových výpočtů. Význam oboru podtrhuje i skutečnost, že za výzkum, který vedl ke konstrukci těchto strojů, získala trojice vědců minulý týden Nobelovu cenu za fyziku (viz box).