S Martinem Uhlířem o psaní i vědě

Martin Uhlíř

:14Luděk KortusPane Uhlíři, kterého autora byste doporučil k četbě jako nejlepšího vizionáře budoucnosti? Který z odborníků má podle Vás nejlepší schopnost vykreslit (popsat) události které naši civilizaci čekají? A kterého světového autora považujete za nejschopnějšího popularizátora vědy?11:03Martin UhlířTěžko říci, autorů schopných předvídat věci příští je hodně a je těžké je srovnávat. Teď zrovna čtu knihu „Ďábel mezi lidmi“ od Arkadije a Borise Strugackých a tam je toho hodně, třeba to, jak se KGB podílela na utváření příštího ruského prezidenta a jak se rodí nová ruská politika síly. Ale musím přiznat, že zatím nevím, kdy to autoři psali, takže nejsem schopen říci, nakolik už věděli o Putinovi. Když jsme u těch dvou, mám velmi rád jejich román Les a také samozřejmě Piknik u cesty.Klasik je jistě Arthur C. Clarke, i když je zajímavé, jak v některých elementárních věcech jeho předpovědi selhávají, třeba miniaturizaci počítačů rozhodně nepředvídal, v těch starších povídkách má kosmické lodi řízené piloty používajícími logaritmická pravítka a tabulky. Pak samozřejmě H.G. Wells. Stanislav Lem a Ray Bradbury, tam často nejde o faktické předpovědi, ale spíš o zachycení znepokojivých souvislostí. Taky Karel Čapek, to byl velký vizionář, který kdyby psal anglicky, asi by se o něm vědělo více. Ruský spisovatel Leonid Zamjatin a určitě jsem ještě na spoustu lidí zapomněl.Z těch českých čtu velmi rád Václava Cílka, ze zahraničních jsem se zajímal o práce manželů Meadowsových, autorů tzv. Římského klubu. I když se řada jejich předpovědí nenaplnila, myslím, že základní myšlenka – růst nemůže trvat věčně a začne časem narážet na hranice dané omezenými zdroji – je platná. Možná že už první záchvěvy pociťujeme s rostoucími cenami ropy a potravin. Otázka je, jak se s tím civilizace vyrovná. Věřím ve schopnost lidí vymýšlet nové technologie a postupy.Popularizátoři vědy:
Richard Dawkins, Michio Kaku, Simon Singh, Brian Greene a určitě jsem opět na spoustu zapomněl.:09Vítězslav ŠtrosPíšete o vědě i nových technologiích - jak Vy osobně pane Uhlíři vidíte média za řekněme dvacet let? Čeho byste se chtěl dožít a čeho rozhodně ne?11:07Martin UhlířTo je těžká otázka. Psané slovo bude zřejmě stále více podléhat v souboji s multimédii. Na trh brzy vtrhne elektronický papír – budete mít e-reader, do kterého si budete moci nahrát své oblíbené noviny či časopis. Budete neustále on-line připojen k internetu, takže se vám zprávy budou průběžně aktualizovat. Řadu článků nahradí videa, už dnes to hodně vidíme třeba na stránkách BBC. Ale nejen videa, také různé interaktivní grafiky, které vás budou provázet určitým problémem. Lidé budou číst jen krátké věci, redaktor je bude muset něčím hodně zaujmout, aby je donutil přečíst si delší text – odborníci hovoří o tom, že už dnes vidí tento přístup u on-line generace, která krátké zprávy spíš rychle pohledem „skenuje“ na obrazovce počítače, než že by četla něco na papíře. Otázka ovšem je, jak rychle se to, co je technicky možné, bude prosazovat proti zažitým zvykům lidí.Jestli bych se toho chtěl dožít? Myslím, že se toho brzy dožijeme všichni, není to něco, co by čekalo až na naše vnuky. Čeho bych se ale dožít nechtěl, je, aby tenhle trend pohltil knihy, literaturu, aby začal prosazovat i na stránkách románů. Tím se dostáváme zpátky k těm autorům-vizionářům. Ray Bradbury si představoval, že knihy budou pálit požárníci. Bojím se, aby to místo nich mnohem elegantněji neudělala multimédia.:08Tomáš KuběnaKterý objev roku 2007 byste označil za nejdůležitější Vy?11:15Martin UhlířPřeprogramování lidských kožních buněk tak, že se z nich podařilo udělat v podstatě buňky raného embrya. Sice to zatím neznamená, že bychom se měli vzdát odebírání buněk z raných embryí pro výzkum, přesto je to pro medicínu velmi slibná věc. Nejen pro vývoj různých léčebných postupů, ale i pro základní výzkum: vědcům to umožní, aby získali buňky, které jsou v prvotním, „zárodečném“ stavu, a přitom v sobě nesou zakódovanou třeba Parkinsonovu chorobu nebo některá vzácná dědičná onemocnění. Pak budou odborníci moci sledovat, co se děje, když se tahle buňka vyvíjí v nemocnou tkáň, což je pro výzkum té nemoci velmi důležité. Dříve to vypadalo, že kvůli tomu budeme muset lidská embrya klonovat, teď už je v podstatě jasné, že to nebude nutné, protože to jde z těch kožních buněk.:45Miloslav FrancůDobrý den a díky za Vaše podnětné vhledy do hájemství vědy v civilizačním kontextu.
Mám tři otázky v jedné :
 - jak posuzujete nynější stav divergence „dvou kultur“ - od dob kultovní Rede Lecture C. P. Snowa uplyne příští rok 50 let
 - nemyslíte, že např. svět astrofyzikálních a kosmologických konceptů by mohl zajímavě interferovat s fundamentálními pojmy tzv. humanitních oborů, potažmo filozofie, event. sociologie
 - jaký je Váš názor na význam uchování a rozvoje alespoň jisté míry universalismu v rozhledu vědců (ale i umělců, IT lidí, politiků a hlavně, běžných občanů „střední vrstvy“) pro krystalizaci nového celospolečenského paradigmatu. Ano, specializace je neúprosná, ale přesto…
Děkuji a těším se na Vaše další příspěvky.11:22Martin Uhlíř– Nejsem příliš velký odborník na tuto debatu, takže berte mé odpovědi s rezervou. Myslím si, že určité přezírání vědecké metody a výsledků vědy ze strany humanitních oborů je problém hodný hlubokého zamyšlení. Hodně zjednodušeně se ten problém dá shrnout do věty, jejímž autorem je tuším Václav Cílek: málokterý matematik by se chlubil tím, že nezná Shakespeara, ale hodně humanitně orientovaných lidí se chlubí tím, že se nezajímá o matematiku a nerozumí jí.Velmi přesně vystihujete oblast, kdy se podle mého názoru propast mezi dvěma kulturami projevuje ochuzením určitého oboru, konkrétně filosofie. Před několika lety jsem dělal rozhovor s jedním naším předním fyzikem, odborníkem na elementární částice, a ptal jsem se ho, zda filosofové věnují výsledkům částicových fyziků pozornost. Odpověděl, že nevěnují a že ani nejsou ochotní ke vzájemným diskusím. Domnívám se, že by moderní kosmologie, astrofyzika, kvantová mechanika a další obory mohly filosofii velmi obohatit, ale nevím, jestli se to děje. Řekl bych, že ne.– Specializace je skutečně neúprosná věc. Společnosti by určitě prospělo, kdyby si lidé udržovali rozhled, ale jak toho dosáhnout? Já sám cítím, že na strašnou spoustu věcí nemám čas a když bych se jim rád věnoval, jednoduše to nejde. Na druhou stranu bych to nebral tragicky – myslím, že o řadě věcí mohou přemýšlet i vysoce specializovaní lidé, kteří velký rozhled nemají. Stačí, když budou aspoň trochu sledovat, co se kolem nich děje.:55Ivana KrálováJe podle Vás věda schopna objevit (nalézt) duši?11:26Martin UhlířMyslím, že ne. Věda má své limity a hranice, které nemůže překročit, protože když to udělá, není to už věda. Ale může se spoustě věcí přiblížit. Řekl bych, že řada kosmologů, genetiků a dalších odborníků cítí, že se dostávají velmi hluboko, na dohled k odpovědím na různé metafyzické otázky. Nemohou to vědecky popsat, ale myslím, že to cítí.Je ovšem otázka, nakolik je lidský mozek vůbec uzpůsoben k tomu, aby pomocí nějakého racionálního pohledu skutečně dokázal porozumět světu kolem nás. Kosmolog a katolický kněz Michael Heller nedávno řekl: „Naše mozky se vyvíjely miliony let prostřednictvím interakce s okolním prostředím. Evoluce požadovala, aby se u nás vyvinuly jisté duševní schopnosti, které nám umožnily přežít. Máme štěstí, že při tom nějak vznikla nadbytečná mozková kapacita, která nám umožňuje rozumět věcem, jako je kvantová mechanika; ale pochybuji, že je to kapacita dostatečná k tomu, aby nám umožnila plně pochopit povahu reality.“:39PetrDobry den, chtěl bych se zeptat zda to o čem píšete (nové technologie, atp.) Vás ovlivňuje i v osobním životě. Nebo jste naopak typ člověka který rád relaxuje v přírodě a tráví co nejvíce volného času mimo přetechnizovaný svět. Díky11:30Martin UhlířTo druhé. Když mám čas, jdu do přírody nebo si čtu. Nejsem člověk, který by fascinovaně studoval nové mobily, GPS, notebooky apod.:50Marta GregušováJak se díváte na vztah vědy a náboženství? Mají si vzájemně zasahovat do své „činnosti“? Nedávno i respekt otevřel otázku co by se stalo, kdyby se našel Ježíšův hrob - i jeho rodiny? Co by to znamenalo pro vědu, co pro křesťanství, co pro Vás?11:32Martin UhlířVztahu vědy a náboženství jsem se dotkl v jedné z předchozích odpovědí. Myslím, že by tu měl být vzájemný respekt, který by se na jedné straně projevoval gentlemansky vedeným dialogem, na straně druhé určitým „nelezením si do zelí“. Myslím, že nález Ježíšova hrobu není možný, protože se nikdy s jistotou neprokáže, že je to Ježíšův hrob. Ale i kdyby, neřekl bych, že by to způsobilo nějakou revoluci. Věřím, že lidé dnes většinou chápou Bibli v symbolické rovině, nikoliv doslova.:53Tomáš FořtChystáte novou knihu? Prozradíte případně o čem bude?11:38Martin UhlířMoc rád bych chystal novou knihu, ale bohužel to neumím skloubit s prací v Respektu. Někteří lidé dovedou vstát ráno ve čtyři a několik hodin psát, ale já to nedokážu. Navíc nejsem schopen udržet soustředění na jedno téma, když mám na stole každý týden něco jiného, což práce redaktora vyžaduje.:27Petr KolářZajímal jste se o novinky ve vědě a nové technické vymoženosti již v dětství, Nebo jste do toho „vyrostl“? Z čeho vzešel ten prvotní popud?11:34Martin UhlířZajímal jsem se už v dětství, četl jsem Grygara, Pacnera, Baumanna, Součka a všemožné sci-fi. To byl asi ten hlavní popud. Ale nedostal jsem se od toho tak daleko, abych někdy sám nějaký výzkum provozoval – přišlo mi, že tím člověk ztrácí možnost dozvídat se věci odjinud. Je to zase o té specializaci.:17Václav StarýJak byste se postavil k situaci, kdy informace a „fakta“ na nichž jste vystavěl svou knihu by se úkazala jako mylná a byla by současnými výzkumy vyvrácena?11:35Martin UhlířZáleží na tom, co myslíte slovem „vyvrácena“. Různé podrobnosti samozřejmě vyvráceny budou, pořád se objevuje spousta nového, tento týden jsem například četl ve Science, že robustní australopitékové ve skutečnosti neměli tak mohutné čelisti a stoličky proto, že pravidelně jedli extrémně tvrdou stravu, ale proto, aby ji mohli jíst, když udeří nouze. Také se neustále objevují nové postřehy o tom, proč a jak se vyvinul nepříbuzenský altruismus; pořád se diskutuje o tom, jakou roli tu sehrál skupinový výběr, který mí učitelé na Harvardu zatracovali (podotýkám, že jsem na Harvard chodil jenom dva semestry a nemusel skládat žádné zkoušky, nechci, aby to vypadalo, že jsem tam skutečně studoval evoluci člověka). Čili novým poznatkům jsem otevřen.Ale pokud máte na mysli to, že zapomeneme na moderní teorie založené na evoluci a přikloníme se k inteligentnímu plánu či nějaké jiné verzi kreacionismu, tak to nemohu sloužit. To se nestane. Zkusme trochu věřit vědě – počítače, družice a všechna ta zařízení kolem nás také nefungují proto, že je stvořil nadzemský inteligentní designér, ale proto, že je vytvořila věda.:33Vítězslav VojtěchovskýV které oblasti výkumu se podle Vás dočkáme v nejbližší době velkých objevů a díky tomu i pokroku - při zkoumání sebe sama (psychologie, lékařství…), při zkoumání naší Země (souš i oceány…) nebo při zkoumání okolního vesmíru?11:39Martin UhlířTo je těžké říci, většinou podobné předpovědi nevycházejí… Zřejmě v lékařství, kde by se měla už brzy začít rychle rozvíjet oblast buněčných terapií. Pak bych hádal, že ve fyzice – letos začíná pracovat gigantický urychlovač ve výzkumném středisku CERN. Pokud se mu podaří objevit částici zvanou Higgsův boson, bude vše OK, ale pokud ji nenajde, bude se toho muset v současné fyzice hodně přepisovat. Pozoruhodné dále je, že vědci už řadu „let“ loví gravitační vlny přicházející z vesmíru, postavili už obrovské detektory, které stály velké peníze, ale zatím žádnou gravitační vlnu nezachytily. Podle nových výpočtů se zdá, že citlivost těch detektorů není dostatečná, takže se zvyšuje, otázka ale je, co to bude znamenat, když se ty vlny nenajdou ani potom. Naopak když je zachytíme, získají astrofyzici nový důležitý nástroj ke zkoumání vesmíru.Strašně se čeká na dopravu hornin z Marsu na Zemi, stáří hornin na Marsu neznáme, ví se jen, že ta a ta oblast je starší než jiná. Chtělo by to mít aspoň jeden vzorek, který by bylo možné datovat. Bohužel se ta mise stále odkládá a teď se zjistilo, že bude možná tak drahá, že by to brzdilo jiný výzkum, takže kdo ví, jestli se do roku 2030 vůbec uskuteční. Osobně jsem také velmi zvědav, zda nás čeká nějaká revoluce ve vědách o fungování lidského mozku a v psychiatrii. Vládne tu určitá paradoxní situace, kterou, myslím, docela dobře ilustruje nedávný článek Petra Třešňáka „Bláznem z boží vůle“ otištěný v Respektu. Na jednu stranu toho o mozku víme pořád hrozně málo (vlastně se ani pořádně neví třeba to, k čemu vlastně slouží sny), na druhou stranu často hájíme striktně vědecký přístup třeba k duševním onemocněním. Dostáváme se tak do situace, kdy existuje spousta „věcí mezi nebem a zemí“, které neumíme vysvětlit, a proto je zpochybňujeme. Uvidíme, jestli tu dojde k nějakému průlomu.:50Jana BujňačkováVnímáte výzkumy současné vědy jako snahu vymanit se sevření přírodních zákonů a vytvořit si jiné nebo jako snahu je pochopit a vpodstatě se k přírodě vrátit?11:43Martin UhlířMyslím, že z přírodních zákonů se nejde vymanit, od toho jsou to přírodní zákony, aby platily. Pokud máte na mysli určité oproštění se od biologické podstaty člověka, která určuje naše myšlení a jednání, tak tady je role vědy spíš popisná - věda se snaží té povaze porozumět, nikoliv ji měnit. Změnit člověka chtěli komunisté a jak to dopadlo…Myšlenka návratu k přírodě je v praxi neuskutečnitelná, ale v symbolické rovině je zajímavé o tom diskutovat: když pochopíme, jaké síly utvářejí naše myšlení, lépe se v sobě vyznáme a budeme možná žít ve větším souladu sami se sebou. Dám velmi hrubý příklad: když je uragán v Barmě, spousta lidí pošle peníze na pomoc. Ale chtít od lidí, aby šli pracovat na stavbu mládeže, je zhovadilost. Člověk má v sobě hluboce vetknutou schopnost spolupracovat a pomáhat ostatním, ale musíme počítat s tím, že bude především hájit vlastní zájmy. Tohle jsou věci dané biologicky, nelze je tak snadno změnit. Když se na to zapomene, dojde ke katastrofě.:04Miloslav FrancůDěkuji za odpověď na moje 3 otázky, která končí větou: „Stačí, když budou aspoň trochu sledovat, co se kolem nich děje.“
Ale to se, jak já si myslím, právě neděje - ke škodě nás všech. Ale to už jsme třeba u tolerance, empatie, niterném zájmu žít opravdově …11:46Martin UhlířJistě, máte pravdu. Děkuji za otázky.:23Zbyněk BoháčekPane Uhlíři, děkuji za vaši rubriku i vaše články.
Chci se zeptat: zasahuje Vám redakce nějak významně do výběru témat i formy zpracování?
Vede s Vámi redakce diskuse o nově prezentovaných vědeckých poznatcích?
Musíte obhajovat i před ostatními členy redakce nové vědecké výzkumy? Vedou se o tomto diskuse?
Děkuji Vám a přeji mnoho úspěchů ve vaší práci.11:54Martin UhlířNeřekl bych, že mi redakce zasahuje do práce. Samozřejmě o věcech diskutujeme, ale jsou to spíš diskuse typu: zajímá lidi vesmír, když je tak daleko a vlastně se jich netýká? Neměli bychom psát víc o věcech, které ovlivňují náš život? Je to normální projev skutečnosti, že novinář by neměl zapomínat na to, že by si časopis měl na sebe vydělat.Pokud jde o formu zpracování, tam je to spíš zpětně: ten a ten článek byl nezajímavý, špatně redigovaný… Takové připomínky pochopitelně zaznívají. Jinak to funguje tak, že moje články dostává editor, editorem pro externí spolupracovníky jsem já. Ale ty úpravy jsou vždycky dialog, ne nějaké přepisování.Občas se také dohadujeme o etických souvislostech vědeckých výzkumů. Já mám spíš sklon hájit vědce, mí kolegové mají často jiný názor, což je pochopitelné.Také děkuji, mějte se hezky.:44Petr KohoutNechal byste si pane redaktore za současné situace legislativy i zdravotnictví udělat analýzu DNA?11:58Martin UhlířAsi ano, ale nevidím k tomu důvod. Seriózní genetici nám říkají, že výsledky těchto testů musíme zatím brát s rezervou. To, že máme předpoklady pro určitou nemoc, ještě neznamená, že ji dostaneme (s výjimkou vzácných dědičných chorob). Často nedokážeme přesně říci, jaký genetický mechanismus chorobu spouští, jsou tu vlivy prostředí… Čili bílých míst je zatím mnoho.Pokud jde o možnost zneužití těchto údajů, zatím se toho nebojím. Pochybuji, že by naše zdravotní pojišťovny či zaměstnavatelé chtěli s těmito údaji pracovat (ale časem o tom budeme asi muset vést vážnou diskusi). A jinak si neumím představit, komu by mohla znalost mé DNA k něčemu být…