Diskuse o současném politickém systému Ruska

Jan Holzer

:16Jiri StrakaDobry den, chci se zeptat, zda maji obyvatele ruska zajem o domaci politicke deni a jak moc se do politiky zapojují?11:01Jan HolzerDobrý den.
Zájem občanů Ruska o politické dění je na výši, která odpovídá vzpomínce na mobilizační realitu totalitní sovětské éry. To znamená, není nijak vysoký. Sociologická šetření orientovaná na tento fenomén potvrzují, že „běžný“ občan jednak nevnímá sama sebe jako aktéra, který by mohl nějakým zásadním způsobem reálně ovlivnit politické, ba obecně veřejné dění, jednak nemá pocit, že se to vlastně od něj vůbec očekává (s výjimkou mobilizačních kampaní před stvrzovacími akty, to znamená volbami). Což je v souladu s autoritativním charakterem současného ruského politického režimu. Obecně lze konstatovat, že veřejná participace zdola není standardní a očekávatelnou součástí ruské politické kultury. Toto konstatování by však bylo namístě doprovodit komentářem, do jaké míry se týká různých skupin ruské společnosti. Přičemž rozdíly (definované vzděláním, věkem, etnickou příslušností, teritoriem atd.) jsou značné.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:03Rudolf B.Je realná šance rozdelit Rusko na více statu.Zapadní Evropa o to usiluje od 18 stoleti
podaři sa to ve 21 století.11:10Jan HolzerDobrý den.
Tak na tuto otázku skutečně neumím „hluboce“ odpovědět, což ale vůbec neznamená, že ji považuji za absurdní. Vlny centralizačních a naopak decentralizačních , resp. expanzivních a naopak implozivních trendů jsou ostatně pro takovýto kolos přirozené. A namístě je též připomenout, že rozsah teritoriální kontroly je důležitou součástí ruské identity; odtud pak jak z Ruska jdoucí snahy expanzivní, tak přirozené re-akce okolí. Obecně bych asi konstatoval, že není důvod se domnívat, že hranice Ruské federace (stejně jako jiných států) jsou jednou provždy dané…
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:22Jirka JustDobrý den, ruská ústava a politický systém celkově umožňuje pružně rozdělit pravomoci mezi úřadem hlavy státu a předsedou vlády. Jaká podle Vašeho názoru vznikne konstelace mezi prezidentem Dmitrijem Medveděvem a případným premiérem Vladimirem Putinem? Může podle Vás dojít k vytvoření umělého stranického systému na základě čtyřech vnitrostranických frakcí Jednotného Ruska, tak jak můžeme vidět v některých středoasijských státech?Děkuji za odpovědi.11:17Jan HolzerDobrý den.
Především je třeba si uvědomit, že realita autoritativního režimu není fixně vázána na to, co říká standardní teorie konstituce. Na rozdíl od některých jiných komentátorů jsem pak také nikdy neměl pocit, že by pozice prezidenta Putina během jeho dvou prezidentur byla skutečně tak „diktátorská“; i autoritativní lídr je blokován řadou systémových/strukturálních podmínek, které prostě nemůže ovlivnit (kterým je spíše nucen rozumět a využívat je). A stejně tak je mýtem jednolitost stávajících ruských elit. A tak až volba D. Medvěděva vlastně část komentátorů postavila před otázku, jak by systém mohl fungovat s dvěma lídry (ve smyslu víceaktérovosti)). Dál již prognozovat nemíním, scénářů je několik a nemyslím si, že jako politolog mám nástroje, jak je smysluplně hierarchizovat co do pravděpodobnosti.
Stran stranického systému, již v tuto chvíli vykazuje ruský stranický systém řadu rysů naznačujících schopnost stávajících elit jej kontrolovat. Nejeví se mi proto v tuto chvíli pravděpodobné, že by elity investovaly do jeho další změny (ve smyslu prohlubování řízenosti), když produkuje to, co „má“.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:50ClaudiusV čem podle Vás spočívají příčiny značné rusofobie a ztotožňování RF se SSSR u velké části mainstreamových medií v ČR,11:29Jan HolzerDobrý den.
Nemyslím, že Vaše teze zcela platí. Napadá mne totiž řada dat, jež ji sice potvrzují, ale také vyvracejí. A moc se mi nechce pouštět do analýzy role médií v současné politice…
Přesto, dovolím si čistě za sebe konstatovat, že považuji za mylný předpoklad, že masová média a obecně novináři domýšlejí dalekosáhle politické „dopady“ svých počinů. Mohu prostě respektovat jejich značný vliv a počítat s ním z hlediska dopadu na většinové mínění, a zároveň považovat jejich analýzu za triviální.
A v tomto duchu z hlediska Vaší otázky: je přece pracovně prajednoduché kombinovat naši minulou zkušenost se sovětským táborem se současnou ruskou realitou (je to ten nejjednodušší referenční rámec; snad byste nechtěl, aby byly tištěny komparativní analýzy kupříkladu s carskou érou…).
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:41Ivana RůžičkováDobrý den,
můžete mi poradit kde získám podklady popř.informace o sociální a zdravotní politice v Rusku, nejlépe v českém jazyce. Nutné pro zpracování školní práce.Děkuji za odpověď11:40Jan HolzerDobrý den.
Za žádných okolností bych nepodtrhl kolegu, který Vám onu práci zadal, a který předpokládá, že při jejím sepisování odhalíte mj. svou schopnost dohledat relevantní zdroje, udělat si v nich pořádek, verifikovat je a pak zpracovat. Je mi líto…
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:05tobiasDobrý den,
zajímal by mě váš názor na spolupráci Ruska s Čínou. Dala by se ze spolupráce i samostatně takto silných zemí vyčíst snaha o vyrovnání mocenské rovnováhy proti USA a EU?
děkuji za odpověď11:43Jan HolzerDobrý den.
Nejsem expertem na ruskou zahraniční politku a obecně na mezinárodní vztahy. A tak jako realista pouze doporučím vnímat systém mezinárodních vztahů jako fenomén plodící vzájemné interakce jen výjimečně z altruistických, ale začasté ze zájmových, resp. strategických pohnutek. Pohoršovat se nad tím, resp. žít v iluzích, že tomu tak není, to by byla podle mne pořádná chyba.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:48Miroslav KoláčJaký trend mají v posledních letech rozdíly v úrovni a stylu života mezi Moskvou, Petrohradem na straně jedné, městy v centrálním Rusku a na periferii na straně druhé a vesnicemi v centrálním Rusku a na periferii na straně třetí?11:46Jan HolzerDobrý den.
Tyto rozdíly se rychle zvětšují, a lze to dokumentovat jako na základě aktuálních sociologických/demografických šetření, tak prostým pozorováním. Stačí sednout v Moskvě na vlak a vyrazit směrem na kterékoli město Zolotogo kol´ca, třebas na Sergijev Posad a dál na Jaroslavl a dívat se kol sebe. Popsat lokální pestrost a proměnlivost toho, co uvidíte, překračuje násobně možnosti tohoto odpovídání i mé spisovatelské schopnosti…
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:01R. SiveckyJak soudrzna je podle Vas soucasna ruska opozice? Jaky je jeji vliv na vnitrni politice?11:50Jan HolzerDobrý den.
V souladu s teorií opozice v nedemokratických režimech, v tomto případě v autoritativním, jeví ruská opozice jisté tendence k jednotnému postupu proti stávajícím elitám (uskupení Jiné Rusko). To způsobuje komunikační (méně již organizační) ochotu u tak ideově pestrých aktérů jako jsou liberální demokraté na jedné straně a různé proudy xenofobních nacionalistů na straně druhé. Jenže, vše je navíc komplikováno existencí Komunistické strany RF, která s touto jednoduše řečeno „anitputinovskou“ opozicí nechce mít nic moc společného, protože jednak nevěří na její vysokou mobilizační schopnost, jednak nechce ohrozit své solidní a víceméně respektované postavení.
Obecně bych ruskou opozici (aktuálně zdánlivě skutečně impotentní) nezatracoval, její chvíle jistě přijde, neb dlouhodobá stabilita autoritativního režimu bývá větším problémem, než se na první pohled zdá.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:43Libor KmínekDobrý den. Pane Holzere, média hovoří v současnosti o boji kremelských klanů mezi sebou. O mozném ohrožení nového prezidenta. Jak velké reálné nebezpečí vidíte v možném boji o moc a majetek?11:59Jan HolzerDobrý den.
Ne zcela rozumím slovu „nebezpečí“ ve Vaší otázce. Nebezpečí pro koho? Při „suché“ politologické analýze mne přece nemůže pohoršovat skutečnost, že v politice jde o moc. Či o majetek s mocí spojený. Ano, existuje řada indicií, že stávající ruské elity nejsou monolitní a vedou mezi sebou vlivový souboj. Ale problémem není vidění politiky jako boje o moc, nýbrž absence mechanismů činících tento boj transparentním a podmíněných přístupem širšího spektra aktérů.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:50Zuzana JindrákováJak moc velkou roli hraje etnický původ v ruské společnosti? Funguje tam nějaká jasná hierarchie?12:05Jan HolzerDobrý den.
O jasné hierarchii bych nemluvil, ale kritérium etnicity má pro ruskou (v občanském, nikoli etnickém smyslu) společnost značný význam. Přičemž střetávají se tu jednoduše řečeno dva trendy: na jedné straně tradice Ruska jako multietnické říše (jistě, s komplikovanými vnitřními vztahy, ale přesto s jistou schopností, byť ne idylické, národnostní koexistence) a na straně druhé tradice nacionalisticky (exkluzivně) pojímaného jádra Ruska, nadaného navíc expanzivními právy. Jenže tento dnes často vzpomínaný ruský nacionalismus má přehršel tváří, identit, variant a inspirací, což problematizuje jeho mobilizační kapacitu. Základním referenčním rámcem proto zůstává ruský stát, jeho forma a jeho taktika. Ten je zdrojem identity současného Ruska, nikoli Rus jako občan s nějakými (včetně etnických) charakteristikami. Bude-li třeba, bude ruský stát mobilizovat společnost a na etnickou příslušnost se nebude ptát…
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:59Jiří EliášChci Vám poděkovat za Vaši knihu - Politické strany Ruska: hledání identity - která mi umožnila vytvořit si komplexnější pohled na Rusko jako takové. Zajímalo by mne, jak dlouho trvá práce na takové knize, jak probíhá proces sbírání materiálu a pak jak moc je nutné být přímo na místě a je-li to vůbec třeba (je-li lepší dívat se na situaci ze zahraničí, nebo naopak účastnit se dění přímo)? Děkuji za odpověď.12:14Jan HolzerDobrý den.
Kniha vznikala jako součást mého grantového projektu, sbíral jsem na ni materiály a psal ji tři roky, přirozeně s tím, že jsem využil svých dat získaných z předešlých badatelských aktivit.
Přímo v Rusku jsem absolvoval jednak dvouměsíční pobyt na Moskevské Státní univerzitě, jednak několik dalších kratších studijních pobytů. V kontaktu jsem byl (a jsem) přirozeně s řadou expertů, zcela nepominutelnou pomoc mi představovaly především komentáře polských kolegů.
A zda být doma, nebo „tam“: odstup od reálií, které badatel zpracovává, bývá v politologii výhodou, ne-li nutností, ale určité ruské reálie asi nepochopíte, pokud je nezažijete na vlastní kůži. Obecně se nicméně snažím nepodléhat tezím o „specifické ruské duši“, bránící se standardní sociovědní analýze.
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH:55JaroslavNedávno se v médiích objevily informace, že V. Putin vlastní majetek v hodnotě asi 40 miliard USD.Jaký vliv to mělo na jeho popularitu? Lze očekávat, že by v Rusku někdo vyšetřil okolnosti nabytí takového majetku?12:21Jan HolzerDobrý den.
Zaznamenal jsem tuto zprávu, ale věru netuším, jak tomu reálně je.
Vliv na popularitu to nebude mít, nevidím důvod, racionální analýza není hlavní metodou většinového ruského voliče.
Stran vyšetřování: to je zcela závislé na pozici V. Putina v budoucím politickém uspořádání. Bude-li exkluzivní, je vše v pořádku. Ztratí-li naopak svou pozici a své zázemí, může se jeho mocenská exkomunikace odehrát i tímto způsobem. Ale nejeví se mi to příliš pravděpodobné (fuj, a to jsem si říkal, že se prognózám vyhnu :-)
Děkuji za otázku, s pozdravem, JH