Základem toho, jak bude vypadat naše dráha, je prvních tisíc dní života

Je už všeobecně známé, že kvalitu lidského života do značné míry určí způsob, jakým člověk prožije dětství – ať už jde o psychické i fyzické zdraví či schopnost navazovat pevné vztahy. V posledních letech ale přibývá důkazů, že o kvalitě našeho života zásadně rozhoduje už období na samém začátku života, které je přitom velmi krátké, trvá od jeho početí přibližně do dosažení dvou let věku. „Je to jako časové okno, které se otevře a pak zase zavře,“ popisuje kritickou vývojovou fázi James Cairns z Harvardského centra pro rozvoj dítěte, který v polovině listopadu zavítal do Prahy na konferenci zaměřenou na rané dětství. V rozhovoru podrobně popisuje, v čem je toto období tak důležité. 

Z oblasti vědy prý přichází stále více důkazů o tom, že právě tohle období zásadně ovlivní, jak potom bude vypadat i zbytek našeho života. Je pojem prvních tisíc dní spíše vděčná mediální zkratka, protože jde o hezké kulaté číslo, anebo máme skutečně výzkumem podložená zjištění, že přesně v této době dochází k něčemu zásadnímu? 

Pravda je tak trochu obojí. Prvních tisíc dní zní prostě dobře, zároveň je fakt, že období od raného těhotenství do zhruba dvou až tří let dítěte hraje velkou roli. Samozřejmě neplatí, že v momentě, kdy dítě prožije den tisící první, tak se najednou něco dramaticky změní. Ale z hlediska biologického vývoje v této době každopádně dochází k procesu, který se v našem životě už nikdy nezopakuje.   

Nedá se to říci o každé fázi našeho života?