Pohádkový příběh o zachráněném psu, který zachraňuje lidi

Když jsme před rozhovorem vstupovali tady ve Zbirohu do budovy, kde pracujete a kde sídlí Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR, už na schodech jste říkal, že máte práci snů. To člověk neslýchá tak často.

Ono je to ale pravda. V práci se mi spojily dvě věci, které mě baví, hasičina a práce se zvířaty.

Vy jste použil dokonce výraz „hasičinu žeru“. To je ještě o pár stupňů výš než „baví“.

Táhlo mě to k ní už odmala, vyrůstal jsem v tom. Táta byl profesionální hasič a rodiče chovali sibiřské husky, závodili jsme s nimi v psích spřeženích. To je určitě také důvod, proč mám ke zvířatům hodně blízko. Možná někdy i blíž než k některým lidem, na které člověk může občas ve společnosti narazit. Jsou vlastnosti, které jsou zvířatům cizí.