Tomáš Kulka

Když se řekne Mnichov, vybaví se nám rok 1938 jako tragický důsledek politiky appeasementu. V Izraeli se ale asociace pojí spíše k mnichovskému masakru, který šokoval svět v září 1972.

Nezasvěcenému českému turistovi, který se v Izraeli díval na televizní volební kampaň, bylo těžké vysvětlit, jaký je vztah mezi tím, co vidí na obrazovce, a vlastními platformami izraelské pravice a levice. Politický kýč obou hlavních soupeřů naprosto setřel ideologické rozdíly mezi Stranou práce a Likudem. Z rozjásaných, štěstím překypujících tváří mládeže či z optimistických, módně laděných písniček, jež záběry doprovázely, se dalo jen těžko uhodnout, oč vlastně pravici nebo levici jde.Totéž rozhodně nelze říci o kampani ultraortodoxních náboženských stran, které získaly téměř dvojnásobný počet mandátů oproti volbám předchozím.

Minulé úterý kolem půl osmé večer se začaly jeruzalémské restaurace, kavárny i ulice vyprazdňovat. Všichni spěchali domů. Několik minut po začátku televizních zpráv začala jako na povel zhasínat i světla v bytech.

Od Rabinovy smrti uplynul již měsíc, ale otázky o pozadí a nepřímé zodpovědnosti za první politickou vraždu v historii Státu Izrael nadále zůstávají předmětem ostrých střetů mezi levicí a pravicí.

Dopad události minulého týdne lze označit za trauma, jež nemá v historii Státu Izrael obdoby. Pamětníci se shodují, že šok, z něhož se izraelská společnost snaží vzpamatovat, nelze srovnat ani s kolektivní depresí před šestidenní válkou (1967), ani s traumatem pádu obranných linií na počátku války na Jom kipur v říjnu 1973.

V pátek 11. srpna byla na zvláštním zasedání vlády přijata izraelsko-palestinská dohoda o stažení izraelských jednotek z dalších území Západního břehu Jordánu a o předání těchto areálů do palestinské samosprávy.

Do izraelských parlamentních voleb zbývá ještě více než rok. Už nyní je však zřejmé, že ve volbách '96 půjde i o jiné věci než o tradiční, ideologicky vyhraněné spory mezi pravicovým Likudem a labouristickým Maarachem.

V průběhu války vysílala izraelská televize bez přestávky čtyřiadvacet hodin denně. Hodně lidí mělo problémy se spánkem, zvláště po útocích iráckých scudů.

Kdyby byl Saddám Husajn členem redakční rady Respektu, změnil by asi slovosled titulku tohoto článku. (O jeho obsah by se pravděpodobně moc nezajímal; palestinským problémem se nikdy příliš nezabýval.) "Válka v Perském zálivu ve stínu palestinského problému" by se mu jistě líbilo víc.

Izraelský televizní tým představil pána, který se klidně procházel se svým jezevčíkem po noční telavivské ulici v době vyhlášení protiraketového poplachu.

Vstup do války po vypršení lhůty 15.ledna a neúspěchu všech mírových návrhů odhlasoval v úterní debatě parlament velkou většinou. Proti hlasovalo 57 poslanců, většinou labouristických. Vedení labouristické strany i celá stínová vláda hlasovali pro válku.

Londýnská pojišťovna Lloyd's, u které je pojištěna většina západních leteckých společností, zvýšila minulý týden prémiové poplatky za let do Izraele z 6.000 na 25.000 dolarů.