Hledá se viník

Rusko nikdy nemělo silnou střední vrstvu. Proto nikdy nemělo ani stabilní a prosperující ekonomiku. Majetným vrstvám, jež vytvořily své bohatství během 19. a začátkem 20. století, zasadila smrtící ránu bolševická revoluce a důsledky současné krize teď ohrožují nedávno vzniklou třídu „nových Rusů“, hospodářskou páteř Společenství nezávislých států. Jen zázrak může zachránit střední vrstvu, která se vytvořila po pádu sovětského režimu. Pokud se to však nestane, pak už ani zázrak nezachrání Rusko před hospodářským kolapsem, anarchií nebo diktaturou. Židé jsou tradičně součástí středních vrstev. Také ruští Židé ve své většině přivítali Gorbačovovu perestrojku i glasnosť, prozápadní reformy i liberalizaci společnosti a v přechodu k tržnímu hospodářství viděli šanci k sebeuplatnění. Stali se přirozeně příznivci vlád, jež tuto politiku prosazovaly. Dnes jsou Židé identifikováni s Jelcinovým režimem a jeho reformami. Ukázalo se nicméně, že kroky k uzdravení Ruska nepřinesly očekávané výsledky a že všeobecná ekonomická i politická krize se jen dál prohlubuje. Její vyvrcholení loni v srpnu rozptýlilo poslední zbytky optimismu, že by se poměry v blízké budoucnosti mohly zlepšit. Krize jen dala za pravdu odpůrcům reforem a stoupencům ruského nacionalismu, kteří obviňovali bývalé vlády ze zaprodávání Ruska a jeho kultury Západu. Po dvojím odmítnutí Viktora Černomyrdina se 12. srpna stal předsedou vlády Jevgenij Primakov. Tím se snad podařilo stabilizovat politickou situaci, ale…