Ranní postřeh Daniela Hůleho: Podpoří vláda na návrh ministra financí práva lichvářů?

Evropské směrnice mají ambici vylepšovat pravidla hry a chránit ty, kdo jsou ve slabším postavení. Když tedy ministr financí Zbyněk Stanjura posílá na vládu návrh směrnice EU, jež má posílit postavení spotřebitelů při uzavírání úvěrů (tzv. CCD2), měli bychom čekat krok vpřed. Místo toho návrh přináší změny, které nejenže podkopávají smysl směrnice, ale přímo ohrožují spotřebitele a vracejí je do pasti nekalých praktik. Jak je to možné?

Omezení úrokových sazeb vypadá na první pohled rozumně a ministerstvu se povedlo dovést dlouhá jednání ke společnému konsenzu poskytovatelů úvěrů a organizací pomáhajících spotřebitelům. Vysoké úroky jsou totiž jedním z hlavních důvodů, proč lidé končí v dluhové spirále. Jenže ministerstvo k tomu přidává dvě změny, které tento pozitivní záměr přehluší. Zaprvé navrhuje, aby v případě, že spotřebitel splatí i nemravně poskytnutý úvěr, bylo automaticky předpokládáno, že jeho úvěruschopnost byla řádně posouzena. Tento předpoklad je nejen naivní, ale i nebezpečný. V praxi to znamená, že pokud si někdo zoufale bere nový úvěr na splacení starého, nikdo už nebude zkoumat, zda na něj původně vůbec měl. Tím se legitimizuje klasická dluhová past, kdy se lidé zadlužují znovu a znovu. „Vytloukání klínu klínem“ tak dostává právní požehnání, místo aby bylo potíráno.

Druhá změna je stejně alarmující. Ministerstvo chce ze zákona odstranit zmínku o zprostředkovatelích úvěrů. Tím se maže dlouholetá praxe a soudní rozhodnutí, jež se naučila čelit nekalým praktikám, zejména těch, kteří obcházejí regulace přes tzv. P2P půjčky. Ty jsou často jen zástěrkou pro lichvu, kde zprostředkovatelé využívají právní mezery k obcházení zákonů. Regulace úvěrů se totiž týká jen situace, kdy si člověk půjčí peníze od podnikatele. Pokud ale peníze půjčuje nepodnikající fyzická osoba, žádná regulace neplatí. Odstraněním této regulace se otevírá prostor pro další zneužívání slabší strany – tedy spotřebitele.

Co je na tom nejvíce znepokojivé? Že tyto změny přicházejí pod hlavičkou směrnice, jejímž cílem je ochrana spotřebitele. Ministerstvo přitom ignorovalo závažné námitky z připomínkového řízení a prosazuje kroky, které ochranu oslabují. Namísto boje proti lichvářům se stát může stát jejich patronem.