Jiří Pehe: Agrofertizace 2.0 aneb Uchvácení státu

Když byl Andrej Babiš jmenován na konci roku 2017 do čela menšinové vlády hnutí ANO, spustil se nástup lidí spojených s Babišovou firmou Agrofert na ministerstva a do orgánů státní správy. Dělo se to nejprve s pomocí „kreativního výkladu“ zákona o státní službě, který začal platit od začátku roku 2015.

Už v březnu 2018 menšinová vláda přišla s návrhem novely tohoto zákona. Pod heslem větší „flexibility“ měla úprava usnadnit příchod „expertů a odborníků“ z privátního sektoru do státních úřadů. Jedním z nástrojů byl i nový způsob hodnocení úředníků, včetně lidí na vysokých postech na ministerstvech. 

Zákon byl přijat v říjnu 2018, kdy už Babiš stál v čele své druhé vlády, jež získala podporu Poslanecké sněmovny. Dveře do státní správy se tak ještě více otevřely lidem loajálním k Babišovi, kteří nestáli v cestě dotační nenasytnosti jeho firem. 

Babiš sice pod tlakem EU převedl své firmy do svěřenských fondů, ale EU považovala toto řešení střetu zájmů za nedostatečné. Odmítla proplatit více než sedm miliard korun, které Babišem ochočený Státní zemědělský intervenční fond Babišovým firmám poslal.

Po svém návratu do premiérské funkce se Babiš evidentně rozhodl neponechat nic náhodě. Podle kritiků je hlavním cílem Babišova „orbánovského“ oslabování demokracie touha po moci, nebo dokonce nějaká skrytá agenda, ale lze nabídnout vysvětlení jednodušší: Babiš chce vytvořit systém, který zaručí toky dotačních peněz Agrofertu i jeho dalším firmám a zmaří vrácení zmíněných sedm miliard.

Není náhoda, že jednou z prvních legislativních iniciativ nové vládní koalice je – opět pod heslem větší „flexibility“ – zrušení zákona o státní službě. Státní úředníci mají být zbaveni i zbytků speciální ochrany, kterou zaručuje dosud platný zákon. Bez ní se jen těžko budou stavět do cesty pochybnému přidělování dotací a dalším krokům činěným pod politickým tlakem. 

Skupina vládních poslanců také navrhla zákon, který by rozmělnil současnou definici střetu zájmů politiků a zkrátil promlčecí lhůtu pro vrácení dotací vymáhaných státem. 

Mění se i nominační zákon, jenž stanovoval pravidla pro transparentní výběr a obsazování pozic v řídících a dozorčích orgánech státních firem a právnických osob s majetkovou účastí státu. A pracuje se na zákonu, který by dal velkým firmám podnikajícím v zemědělství předkupní právo na pozemky, jež si pronajímají. Jednou z největších je Agrofert.

Babiš tvrdí, že po svém jmenování se tentokrát opravdu odstřihl od svého podnikání. Ve skutečnosti Agrofert znovu jen „zaparkoval“ ve svěřenských fondech, zatímco nad druhou větví svého podnikání – firmou SynBiol – si ponechal plnou kontrolu. 

EU jeho kroky vyhodnocuje a ve vyplácení dotací je zdrženlivá. Mezitím ale už zase posílá český stát dotační peníze Babišovým firmám. Agrofertizace 2.0 je v plném proudu. 

Zdá se, že Babiše pohání především otesánkovská nenasytnost. Oslabování demokratických pojistek, včetně útoků na média, má především zajistit, aby postupné rozemílání státu ve jménu ekonomických zisků, nebylo předmětem příliš silné kritiky.  

Je potřeba umlčet zejména občanskou i politickou opozici, protože Babišovi krajně pravicoví koaliční spojenci mu jdou v zajišťování „klidu na práci“ na ruku. Jejich motivy pro rozvrat demokratického státu jsou na rozdíl od Babiše ideologické, ale účel světí prostředky.

Jiří Pehe je politolog.