Kdo začal mluvit jinak než francouzsky, toho čekaly tělesné tresty a ponížení
Potřebujeme národní obrození. Z čeho pramení západoafrický odpor k bývalé koloniální mocnosti
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu
Převládající pohled, kterým Středoevropané hledí na sérii vojenských převratů na západě Afriky, je - vzhledem k ruské agresi na Ukrajině a naší historické zkušenosti - zcela pochopitelný. Soustředí se na hrozící vznik pásu režimu nakloněných Rusku, všímá si, jak tam žoldáci z Wagnerovy skupiny zapouštějí kořeny a Kreml za jižní hranicí EU skládá jakousi druhou frontu jemu přátelských zemí. Příklon vojenských junt a části západoafrických společností k Rusku - přičemž nemáme data o tom, jak velká část obyvatel sympatie k Rusku sdílí - jsou však až druhotným důsledkem jiného, mohutnějšího trendu: odporu proti Francii. Respektive proti místním elitám propojeným s Paříží, které v postkoloniální době z pohledu protestujících převzaly francouzské priority i vidění světa - a nedělají dost například v reformách školství, které je základem pro proměnu a sebevědomí tamních národů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
