Co znamená být dítě z paneláku

Životem v postsovětských panelácích se inspiruje název i tvorba běloruského tria Molchat Doma, které minulý pátek naplnilo pražskou Lucernu. Jejich hudba tu do jednoho působivého celku namíchala všechny temné vlivy osmdesátých let od Joy Division, přes The Cure a New Order po Depeche Mode.

To vše podané s adekvátním chladem, ale i vášní v tomto nečekanou. Zpívající a nadšeně tančící převážně mladý dav přitom ukázal, jak moc jsou žánry jako post-punk potažmo dark wave nejen populární, ale také spjaté se současným postsocialistickým sentimentem ve střední a východní Evropě.

Bylo to právě v první půli osmdesátých let, kdy se trendy populární hudby východního a západního bloku poprvé dotkly. Depeche Mode během nahrávání v berlínských Hansa Studios byli zvědaví na to, co se děje za železnou oponou, a sovětské perestrojkové kapely jako Kino zase hltaly, co se děje v Británii, a chtěly se tomu maximálně přiblížit. Pocit melancholie byl společný – a do značné míry přetrval dodnes.