Trump znovu rozpoutal celní divočinu. Chce se vůbec dohodnout?

Zavedení celních bariér na pár týdnů téměř zmizelo z veřejného prostoru, jako by americký prezident Donald Trump obchodní válku nikdy nevyhlásil. Jak ale ukázal víkend, bylo to jen zdání.

Trump rozeslal dopisy, podle nichž by od 1. srpna na dovoz zboží z EU a Mexika do USA měla platit cla ve výši 30 procent, v případě Brazílie to je dokonce 50 procent; obchodní bariéry pro většinu ostatních zemí se pohybují mezi 20–40 procenty.

Šéf Bílého domu v dubnu představil rozsáhlá cla, ale záhy rozhodl o pozastavení jejich platnosti na 90 dní, aby dal prostor k jednání. Uzavřeme 90 obchodních dohod za 90 dní, prohlásil tehdy jeho ekonomický poradce Peter Navarro. Reálně se však Spojené státy dohodly pouze s Velkou Británií. S Čínou a Vietnamem dosáhly určitého rámce, ale podepsáno není nic.

Americký prezident tak může být zjevně nespokojený s tím, jak se vyjednávání vyvíjí. Otázkou přitom je, co vlastně nejmocnější muž světa od svých obchodních partnerů chce. Je zřejmé, že si Trump skutečně přeje, aby firmy přesídlily svou výrobu do Spojených států. Na druhou stranu divočina, kterou rozpoutal, příliš investicím nesvědčí – firmy v takovém prostředí nemohou odhadnout, jestli mají objem výroby navyšovat a jestli se jim investice vůbec vyplatí.