Čekají nás těžké časy, v nichž bude opět nutná osobní odvaha
Babišova vláda cíleně zrazuje náš hlavní národní zájem, je třeba se proti tomu ozvat
Během tiskové konference po zasedání vlády minulý týden dostal Andrej Babiš otázku, jaká je česká pozice v potenciálně velmi nebezpečném vyhrožování prezidenta Spojených států, že silou zabere Grónsko. Premiér odpověděl, že vláda o své pozici „debatuje“ a „preferuje, aby určitě došlo k dohodě“. O chvíli později si vzal Babiš k tématu slovo ještě jednou, a aby zdůraznil jeho druhořadost ve své agendě, dodal: „Já řeším teď hlavně pražské zdravotnictví.“
Staronový předseda vlády to vzhledem ke svým proslulým mezerám ve všeobecném vzdělání možná neví, ale když před sto deseti lety Češi rozbíjeli Rakousko-uherskou monarchii, tak důvodem nebylo to, abychom mohli konečně promluvit do provozu pražských nemocnic. To se dalo bez problémů dělat i v rámci rakouského „žaláře národů“. Masaryk a další muži 28. října se dožadovali státní svrchovanosti, aby si Češi mohli sami hájit svoje národní zájmy.
To předpokládalo dvě věci: shodnout se, co ty zájmy skutečně jsou, a pak se aktivitou zasadit o jejich prosazení či obranu.
I když se občas může zdát, že shoda na národních zájmech nepatří k našim nejsilnějším disciplínám, z diskuse, kterou o nich vedeme napříč desítkami let samostatné historie, jasně vyplývá, že hlavní národní zájem je už od roku 1918 daný – je jím udržení demokratického státu jako domova svobodných občanů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
