Vyzývá Evropa k uznání Palestiny? Tak horké to zatím není
Rezoluce Evropského parlamentu pouze stvrzuje, že EU se o dění ve Svaté zemi zajímá a má na něj vlastní názor
Strašidlo Izraele v podobě deklarativního uznání palestinského státu dál obchází Evropu. Po Švédsku (to palestinský stát uznalo) a Francii, Británii, Španělsku, Irsku (tamní parlamenty vyzvaly vládu, aby o uznání jednala) vypukla debata i v Evropském parlamentu. Nakonec ve středu europoslanci jasnou většinou schválili rezoluci, kde vyzývají k jednání o vzniku samostatného palestinského státu.
To ale není nic nového. Záleží samozřejmě na definici „jednání“. Dohady o míru a samostatné Palestině se ale v nějaké formě vedou dlouhé roky. I dnešní izraelský premiér Benjamin Netanjahu připouští, že je pro vznik samostatného palestinského státu; kamenem úrazu jsou ovšem detaily jeho vzniku. A to jak na izraelské straně, tak na palestinské.
Zatím tedy není co uznávat - palestinský stát dosud neexistuje, dokonce má ke vzniku hodně daleko. Nemá vojenskou, policejní či úřední kontrolu nad celým svým územím, nejsou ani jasné jeho hranice. Navíc se sami Palestinci (přesněji řečeno jejich politické reprezentace Fatah a Hamás) neumí dohodnout, jak by měl samostatný stát vzniknout, jaké ústupky vlastně po Izraeli požadovat, a co mu naopak nabídnout jako kompromis.
Evropská rezoluce je tedy velmi formální snahou přimět obě strany k jednání, která přichází v čase, kdy krachuje mnohem konkrétnější snaha o mírová jednání ze strany amerického ministra zahraničí Johna Kerryho.
Kritici rezoluce mluví o přilévání evropského oleje do blízkovýchodního ohně, ale výzvy k mírovým jednáním zřejmě v praxi ničemu škodit nebudou. Jakkoliv budou po přežvýkání propagandisty znít jako něco, co dodává arabským radikálům kuráže. Podstatné také je, že Evropský parlament současně vyzval Palestince, aby uznali existenci Státu Izrael - což je jedna ze základních podmínek úspěšných jednání o míru, o níž mnoho Palestinců nechce slyšet.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
