Můj přítel Václav Havel

Sparta versus Slavia, Gambrinus versus Staropramen, Bursík versus Zubová, Paroubek versus Topolánek, Klaus versus Havel. Česká společnost je stále více rozdělená a lidem nezbývá než volit, na kterou stranu se přikloní. Sparťan je nepřítel Slávisty. Když nejste s nimi, jste proti nim. Nelíbí se vám, co ten druhý říká? Usaďte ho slovy: „Není divu, že nevíš, co mluvíš, když piješ takový patoky.“ Pro ty, kdo se odmítají kamkoli přiklánět, pijí bourbon a fandí takovým nulám, jako je Dukla, nemáme u nás místo. Když tedy vicekancléř Petr Hájek ve své knize napíše, že moje maličkost, váš publicista, je „Havlův přítel“, jednoznačně škatulkuje. Achtung!, oznamuje, všechno, co ten pošuk prohlašuje, se musí nejdřív odhavlovat. Nezáleží na tom, že váš drahý publicista s Havlem nikdy ani nemluvil (pokud se tedy nepočítá, že spolu na jedné recepci prohodili slovo na téma stejné kravaty). Záleží přece na mediálním obrazu, nikoli na realitě, ne? Takže vám, pane Hájku, děkuji, že jste mě v očích světa takto pozvedl. A kdy teda dostanu Vaškovo číslo na mobil? Erik Best