0:00
0:00
Denní menu22. 9. 20162 minuty

Z nejznámější ulice v Turecku mizí evropský duch

Třída Istiklal je tepnou evropského moderního Istanbulu, jež vznikla po vzoru evropských bulvárů. Mezi první a druhou světovou válkou tu turečtí muslimové tvořili menšinu obyvatel a evropské státy v její blízkosti zřídily ambasády. Evropský duch ve zdejší čtvrti Beyoglu přetrval až do 21. století; v okolních uličkách jsou bary a do rána z klubů duní hudba. List The New York Times ovšem popisuje dramatickou změnu, k níž nyní v nejznámější ulici Turecka dochází. 

„V dobrých časech – a těch bylo v minulých letech, kdy Istanbul vystoupal na globální scénu, hodně – tu byla k vidění nekonečná přehlídka žoviálních nakupujících, lidí jdoucích na dobrou večeři, pouličních muzikantů, demonstrantů, žebráků, zkrátka kilometr a půl dlouhé moře lidství. V těchto dnech se ale třída Istiklal stala symbolem nemocného města. Všude podél ulice jsou výlohy obchodů, restaurací, zmrzlináren a kaváren přetažené posprejovanými roletami, visí na nich cedule s nápisem K pronájmu. Galerie a knihkupectví, která bývala projevem kulturního bujení, zavřely. Dokonce Starbucks tu zavřel jednu ze svých poboček,“ píše Tim Arrango ve své reportáži.

Neúspěšný pokus o převrat, stále více autoritářský prezident, dopady války v sousední Sýrii – tedy teroristické útoky a miliony uprchlíků – si žádají daň. Přijíždí méně turistů, zvláště těch evropských; na třídě Istiklal je spíše slyšet arabština turistů z bohatých zemí Perského zálivu. Je tu více žebráků ze Sýrie a policistů v uniformách i v civilu, kteří se snaží odhalit potenciální teroristy. „Nervózní energie působí jako kocovina po útoku, který na této ulici koncem března zabil několik chodců,“ píší The New York Times.

↓ INZERCE

Ekonomickému úpadku posledního roku předcházely hlubší změny v éře Erdoganovy vlády. Beyoglu zasáhla gentrifikace spojená s úřední nechutí chránit zvláštnosti zdejšího prostředí. Zbourána byla stará kina i některé kavárny. Zůstaly jen kulisy domů z 19. a počátku 20. století, za nimiž vyrostla moderní, několikapatrová obchodní centra - v očích vládnoucí islámsko-kapitalistické AKP symbol rozvoje země. Vláda také zkomplikovala prodej alkoholu a podnikům na celé třídě zakázala venkovní posezení.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026