Pomohl jsem vyhrát Trumpovi, lituje tvůrce falešných zpráv
„Mám pocit, že Trump se dostal do Bílého domu díky mně. Jeho příznivci nikdy nic neověřovali – sdíleli všechno, věřili všemu. Manažer jeho kampaně dokonce sdílel moji story o tom, jak si protestující proti Trumpovi nechal zaplatit 3500 dolarů, jako by to byl fakt. Jenže já si to vymyslel,“ říká v mrazivém rozhovoru pro The Washington Post osmatřicetiletý Paul Horner, který již několik let žije z produkce vtipných hoaxů a falešných zpráv.
Už dvakrát se mu podařilo přesvědčit britská média, že je Banksy, ale skutečné žně si užil právě během aktuální prezidentské kampaně. Právě jím vymyšlené zprávy o tom, že Amišové budou volit Trumpa, nebo o tom, že Obama podepsal zákon, který zakazuje zpívat hymnu na veřejných místech, bez problémů pronikly do agendy renomovaných agentur.
A právě snadnost cirkulace hoaxů, kdy jeho zprávy přejala média i Google, ukazuje na zásadní proměnu ekosystému tvorby zpráv. Vyděsila i Hornera samého, jenž se donedávna považoval pouze za tvůrce parodií a satiry. Ve chvíli, kdy jeden z jeho výmyslů získá na Facebooku 25 tisíc sdílení a je považován za pravdivé tvrzení, už to totiž tak veselé není.
„Popravdě si myslím, že lidé jsou čím dál hloupější.“ říká Horner. „Jenom věci sdílejí. Nikdo si už nic neověřuje – a přesně takhle Trump vyhrál. Říkal si, co chtěl, a lidé mu uvěřili, a když se ukázalo, že to, co říkal, nebyla pravda, už to bylo jedno, protože lidé to dávno vzali jako fakt. A to mě děsí. Nikdy před tím jsem nic podobného nezažil.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
