Sázka na spojení národního populismu s folklorem vládě nevyjde. Lidem je to protivné

Folklorní festival ve Strážnici se stal o víkendu dějištěm nevídaného – hned dva ministři, kultury a zahraničí, byli obecenstvem vypískáni a vybučeni. Oto Klempíř i Petr Macinka následně reagovali na sociálních sítích urážkami a vyhrožováním, aby v průběhu týdne své emoce brzdili. V každém případě se oba mohli poučit u našich sousedů, kdy se podobného nesouhlasu dočkala slovenská ministryně kultury Šimkovičová hned na dvou folklorních festivalech. „V určité části politického spektra mají politici pocit, že lidé, kteří mají rádi folklor jako diváci nebo jím sami žijí, je přesně ten ,jejichʻ elektorát, spojený s národoveckou ideologií. To je ale obrovský omyl,“ říká Petr Janeček.

O víkendu se dostal folklor do popředí jako už dlouho ne. Ale asi jinak, než by chtěl...

Myslím, že pro větší pochopení toho, co se o víkendu na strážnických slavnostech stalo, by stálo za to si nejdřív definovat, co to folklor vlastně je a jakou roli spolu s tradiční lidovou kulturou hraje v dnešním světě. Protože tu existuje částečné matení pojmů. Akademici rozlišují mezi folklorem a folklorismem, kde folklor je fenomén neformálně, spontánně předávaný mezi lidmi, v minulosti především ústně, dnes i na sociálních sítích a internetu; je součástí veřejného života, kolektivně sdílený, třeba v podobě ústně šířených anekdot, vtipů, městských legend, memů, ale klidně i hoaxů...

No a pak tu máme folklorismus neboli druhotný život folkloru, to je to, co vidíme třeba na pódiu ve Strážnici nebo co je prezentováno různými folklorními soubory apod. Tedy prvky tradiční lidové kultury rekontextualizované a adaptované do nového, současného prostředí. Ale chápu, že v běžném jazyce se slovo folklor užívá běžně od jízdy králů přes slovácký verbuňk po festival ve Strážnici, chtěl jsem jen upozornit na rozpor. I když tato terminologická hranice, jako většina podobných hranic, je dost nejasná a prostupná. Co se týče pojmosloví, i sami lidé ve folklorních souborech používají pro své aktivity termín „folklor“ a sami se označují za „folkloristy“, což některým akademikům vadí, já s tím ale nemám problém.