Jak snadné bude v Česku vyhodit kvalitního úředníka?

Česko se již brzy pravděpodobně dočká jedné zásadní proměny. Ti, jichž se má týkat bezprostředně, se o ní dozvěděli mezi Štědrým dnem a Novým rokem. Jsou jich desítky tisíc a nikdo se jich na nic neptal. Ti ostatní, jejichž životy ovlivní plíživě a v delší časové perspektivě, ji ve víru překotného startu roku 2026 možná zhusta přehlédli. Řeč je o poslaneckém návrhu z dílny Radka Vondráčka, Libora Vondráčka, Renaty Vesecké a Zuzany Ožanové, který zcela mění zdejší pojetí státní služby. Její fungování upravuje klíčový „civilizační“ zákon, jehož ideálem je v rámci Evropské unie garantovat, že pro občany Unie pracují kvalitní lidé s jistotou férového zacházení.

Ve hře je hodně. Stabilita a efektivita státní správy je složité téma v celé Evropě (a nejen tam). Česká situace by se dle návrhu měla výrazně posunout směrem k větším možnostem politiků „vyladit“ státní aparát k obrazu svému – a nikoli k obrazu profesionální veřejné služby, již si obyvatelé platí ze svých daní. Posílení vůle politiků, kteří jsou zrovna u moci, ohrožuje synergii úředníků a úřednic, kteří pracují pro stát mnoho let a vybudovali si mezitím doslova nezastupitelnou odbornost. Tady je rekonstrukce příběhu, jenž České republice ani při zapojení nejvyšší možné vstřícnosti nevěští vůbec nic dobrého.

Havlíček vypadá pro

Je začátek roku 2025 a v Česku právě vešla v platnost „flexibilizační novela“. Jde o klíčovou úpravu zákona o státní službě, kterou několik měsíců společně s dalšími připravoval tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan a tuzemský nejvyšší státní tajemník (jinak známý jako „superúředník“ zodpovídající za kvalitu nejvýše postavených úředníků na ministerstvech) Jindřich Fryč.