Libye a bezletová zóna, ropa a stagflace

Známý americký politolog a publicista Joshua Muravchik srovnává ve World Affairs Journal libyjskou situaci se situací v Egyptě a Tunisu. Muravchik zdůrazňuje, že pokud někdy dojde ke svržení diktátorů, jde většinou pouze o velmi uměřené či umírněné diktátory, nikoli o vyslovené tyrany, mezi něž patří plukovník Kaddáfí. Mubarakova vláda stála na síle, zastrašování a korupci, ale ve skutečnosti nebyl Mubarak žádný tyran a odešel relativně v klidu, ačkoli nikoli o své vůli. Bin Alí v Tunisu byl o něco represivnější a patrně by riskoval krveprolití, jenže armáda se včas postavila na druhou stranu.

Muravchik konstatuje, že Ceauseskův konec na sklonku roku 1989 byl spíše výjimkou. Podobné situace končí většinou špatně jako v Íránu v roce 2009 nebo v Číně v roce 1989. Tvrdě totalitní režimy jsou většinou svrženy zvenčí (jako Mussoliniho režim v Itálii či Hitlerův v Německu) nebo vnitřní změnou postoje a smýšlení (change of heart), jako byla Gorbačovova perestrojka.

Muravchik navrhuje, aby Američané vyhlásili Libyi bezletovou zónou, podobnou té, která byla použita v Iráku v roce 1990 a která chránila Kurdy na severu a šíity na jihu. Pro Spojené státy je maličkost zařídit, aby nevzlétl žádný vojenský vrtulník nebo stíhačka, které mohou vraždit civilisty či povstalce. To samo o sobě může diktátora zásadním způsobem oslabit.

…

Podle Mohameda El-Eriana, šéfa společnosti Pimco, se máme připravit na šok přicházející ze Středního východu. Autor to píše ve včerejším článku pro Financial Times.

Přichází období stagflace (stagnace kombinovaná s vyšší inflací), protože zvýšené ceny ropy budou zvedat ceny vzhůru v nejméně vhodnou dobu. Hospodářské oživení je pořád křehké, ceny nemovitostí v USA nebo ve Španělsku budou dále klesat.

Vlády v Evropě a ve Spojených státech už vystřílely veškerou fiskální munici a musejí šetřit a centrální banky naznačují, že v obavách z inflace začnou utahovat šrouby.

Z dlouhodobého hlediska jsou demokracie a individuální svobody nejlepší cestou k prosperitě, ale krátkodobě a střednědobě bude situace v arabském světě působit opačně.