Francie, Německo, Itálie a eurostřepy

Tato analýza agentury Reuters vyjadřuje jisté znepokojení z ochlazení německo-francouzských vztahů. Francouzský prezident François Hollande se potřebuje odpoutat od spojenectví, kterému se říkalo Merkozy. Hollande a Merkelová se liší v názoru na správnou kombinaci úspor a prorůstové politiky. Mají různé názory na bankovní unii a průmyslovou politiku. A taktéž se liší v pohledu na společný evropský dluhopis, evropský rozpočet a spolupráci v oblasti leteckého průmyslu a vesmírného programu.

…

Tato analýza Ulrike Guerotové a Thomase Klaua naznačuje, že tyto spory jsou ve skutečnosti dobrá věc.

Ideologicky křížová konstelace francouzsko-německých vztahů funguje v Evropě výborně a historie je toho dokladem. Když lídři Francie a Německa začnou na opačných politických pólech, je to pro Evropu prospěšné. To, že oba lídři patří do různých evropských „politických rodin“, umožňuje dalším hráčům vstupovat do debaty a moderovat ji. Pokud je francouzsko-německé duo příliš symbiotické, umenšuje se potenciál tohoto dua stát se laboratoří evropského kompromisu.

…

Z doby komunismu notoricky známe termín „vměšování se do vnitřních záležitostí“. Na příkladu Itálie dobře vidíme, kam se Evropa posunula. Představa, že by se mohl Silvio Berlusconi opět dostat k moci, a možnost rezignace Maria Montiho upřímně vyděsily nejen trhy, ale i politiky. Odpor k Berlusconimu vyjadřují otevřeně velvyslanci, politici a ministři všeho možného po celé Evropě. Řekne něco česká vláda, když kupříkladu německý ministr zahraničí mluví docela jasně?

…

Server eurointelligence.compíše, že když se Evropská rada nemůže na něčem shodnout, většinou se říká, že bylo dosaženo politické dohody.

Informované zdroje agentury Reuters z Osla naznačují, že nastávající summit nepřinese dohodu o technickém provedení, obsahu a legislativní formě bankovní unie, ale jen další politickou deklaraci. Bude to trhům stačit, nebo to vyvolá další paniku?

I tak napsaly sobotní Lidové noviny, že guvernér Miroslav Singer si jede do Bruselu „ohlídat“ Petra Nečase. V rozhovoru pro Lidové noviny guvernér mimochodem praví, že Mario Draghi je pro „eurozónu požehnáním“. Tento guvernérův názor autora Auditu těší a konstatuje, že má názor stejný, což se často nestává.

Hugo Dixon se na serveru Reuters domnívá, že navrhovaná forma bankovní unie se týká pouze centralizované supervize, postupu při výkonu dohledu (resolution) a pojištění vkladů. Podle autora navržená unie neřeší, že banky jsou naloženy státními dluhy a že mají být především rekapitalizovány.

Podle něj může dohled zůstat na národní úrovni, ale Evropská centrální banka má odepřít likviditu bankám, které rekapitalizovány nejsou.