Zákon o prověřování zahraničních investic míří do horní komory

Zákon o prověřování zahraničních investic míří z Poslanecké sněmovny do Senátu. Návrh z pera ministerstva průmyslu a obchodu poslanci schválili v pátek ve třetím čtení a pokud projde i v horní komoře a podepíše jej prezident Miloš Zeman, Česko se definitivně zařadí do rostoucí skupiny evropských zemí, které mají podobný kontrolní mechanismus.

Sněmovna zákon schválila v původní verzi, poslanci odmítli většinu pozměňovacích návrhů. „Je dobře, že zákon prošel tak, jak byl napsán,“ kvituje Ota Šimák, ředitel odboru obchodní politiky a mezinárodních organizací na ministerstvu. Beze změny tak zůstal i mechanismus, na jehož základě se budou v budoucnu investice pocházející ze zemí mimo EU prověřovat.

V nejcitlivějších oblastech (zákon hovoří o investicích do kritické infrastruktury nebo vojenského materiálu) bude povolení státu potřeba vždy. V méně citlivých odvětvích investor může postupovat bez souhlasu státu, ale pokud příslušné instituce dojdou k závěru, že představuje bezpečnostní riziko, bude možné zakázat investice i zpětně (po dobu až pěti let). Investorovi, který má podezření, že by stát mohl jeho vklad shledat jako rizikový, se tak doporučuje, aby dopředu zažádal o konzultaci ministerstvo průmyslu a obchodu, které by se prověřováním mělo zabývat nejvíc.

Důvodová zpráva zákona předpokládá vznik speciálního týmu o sedmi lidech, jenž by měl tuto agendu na starosti. K jednotlivým investicím se nicméně bude vyjadřovat řada institucí -  od ministerstva financí, obrany nebo zahraničí až po všechny tajné sužby. Pokud bude kterákoliv z nich nesouhlasit, předloží se zkoumaná investice vládě. Ta pak bude mít konečnou pravomoc ji případně zakázat.

Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer nepředpokládá, že by při schvalování legislativy došlo v horní komoře k větším komplikacím. „Jsem rád, že se zákon do Senátu konečně dostává, měl tu být už dávno,“ řekl. Česko je tak na dobré cestě k tomu, aby plně vyhovělo nařízení EU ohledně zahraničních investic, které vešlo v platnost 11. října. Opatření Evropského parlamentu a Rady EU sice členským státům vyloženě nepřikazuje, aby kontrolní mechanismus zavedly, ale silně tento krok doporučuje. Brusel také zavádí systém vzájemné spolupráce a posiluje sdílení informací napříč Unií. V současnosti má nějakou formu kontroly investic 15 států EU.

Schválení zákona o prověřování zahraničních investic se minulý týden sešlo i s vydáním výroční zprávy BIS za loňský rok. A jak se ve zprávě píše, právě monitoringu ekonomických aktivit ovlivňujících bezpečnost České republiky se tajná služba loni intenzivně věnovala. Nejvýraznějším rizikem, které podle služby sledované případy spojovalo, byla právě „možná účast problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany“. Právě k zabránění tomu, aby se do českého investičního prostředí mohl dostat např. nepřátelsky naladěný investor, má sloužit i zákon o prověřování zahraničních investic.