0:00
0:00
Zahraničí21. 1. 20268 minut

Za hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí

Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích

, Oděsa, Čornomorsk

Ve tři čtvrtě na dvě se učitel Mykola chystá začít hodinu vzdálené výuky. Na stolku si porovná obrazovku počítače a papíry s podklady, je připravený zapnout videochat, nadechne se – a pak stočí oči k mobilu. „Tak ještě chvilku počkáme, z Krymu právě vyletěla balistická raketa,“ říká nám. Sedíme spolu v černomořské Oděse, z Krymu 250 kilometrů vzduchem, několik desítek vteřin raketového letu. „Letí to na nás, nebo na Čornomorsk,“ čte z mobilu zprávu telegramového kanálu, kde armáda i lidé dávají informace o pohybu dronů a raket – a s ukrytím nikam nespěchá, protože je to stejně marné.

Po pár vteřinách oznamuje: „Tak to byl Čornomorsk.“ A za minutu se pak centrem Oděsy prožene zvuková vlna výbuchu ve 20 kilometrů vzdáleném přístavu, hodina může začít. Sedmnáct jeho žáků čeká vyučování o kritickém myšlení.

Mykola byl jediný z celé třídy, kdo se musel dalším ruským pokusem narušit mezinárodní obchod (Čornomorsk je důležitý přístav pro export ukrajinského obilí a oleje, a tento konkrétní výbuch zničil tři zbožní kontejnery, udělal několik menších děr do lodi a zranil jednoho člověka) zabývat. Třetina jeho třídy, kterou začal právě vyučovat, je v zahraničí, v Česku, Německu, Irsku. Druhá třetina žije v jiných částech Ukrajiny. A ta poslední pokračuje ve stejnou chvíli ve výuce z města D, středně velkého sídla na jihu země, jemuž budeme z bezpečnostních důvodů říkat jen takhle, protože je aktuálně pod ruskou okupací, což je také důvod, proč se větší část školy rozprchla.

↓ INZERCE

Odejít odtud se podařilo i Mykolovi, ne každý měl ale takové štěstí jako on, rozhodně ne 11 dětí, které se na jeho hodinu připojují přímo z okupovaného města. Jsou na hodině tajně, protože virtuální návštěva ukrajinské školy je přečin, jejž se ruské úřady snaží tvrdě stíhat. Třeba i děti rodičům odebrat. Přesto rodiny tohle riziko podstupují a chtějí svým dětem ukrajinské vzdělání dopřát. A lidé jako sedmadvacetiletý Mykola jim ho přes šifrované internetové spojení poskytují. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026