Makrely proti Trumpovi. Vymění Island kontrolu nad rybolovem za euro a bruselský štít?

Ačkoli Island nemá armádu, vedl v posledních letech hned několik válek. Nešlo o ozbrojené konflikty, přesto v nich malá ostrovní země bojovala za to, co vnímá jako otázku života a smrti – za makrely. Rybolov a mořský průmysl tvoří téměř 40 procent islandského exportu a země, v níž žije okolo 400 tisíc lidí, je tak na nich závislá. A po mnoho let jsou právě ryby největší překážkou v tom, aby se Island připojil jako právoplatný člen k Evropské unii.

Blok má svá vlastní pravidla, kolik ryb maximálně smějí jeho členové vylovit. Ostrovní stát si tak udržoval s EU vřelé, nicméně omezené partnerství. To by se však brzy mohlo změnit. Už o víkendu se tamní obyvatelé v referendu rozhodnou, jestli znovu zahájí přístupová jednání – a pokud by kývli, Island by mohl do Unie vstoupit klidně už za dva roky.

Zastánci takového kroku doufají, že by následně mohl přijmout euro a vyřešit problémy, kterým čelí jejich kolísavá měna. Velkou roli v rozhodování Islanďanů ovšem sehrál i současný americký prezident Donald Trump, jenž šokoval svými slovy o tom, že by USA mohlo zabrat Grónsko – nejbližšího souseda Islandu a zároveň autonomní oblast Dánska.

Při několika veřejných projevech si Trump dokonce Grónsko spletl s Islandem, což obavy z kroků americké administrativy jen zvýšilo. Islanďany tak čeká těžké rozhodnutí – vstoupit do EU a ztratit část pravomocí nad rybolovem, nebo těžit z neutrální pozice, ale vystavovat se tak zároveň ekonomickým a čím dál víc i geopolitickým rizikům.